04:17
Vydejme se do vesmíru a prozkoumejme Sluneční soustavu. Objevíme vnitřní a vnější planety. Jaký je mezi nimi rozdíl? Dokážete si představit, jak jsou od sebe planety vzdáleny? Kolik je ve Sluneční soustavě měsíců? A jak velkou část vesmíru tvoří? Společně si Sluneční soustavu vymodelujme!
Venuše, sesterská planeta Země. Po Měsíci druhé nejvýraznější těleso na obloze. Večer ji můžeme pozorovat jako Večernici, ráno ji přezdíváme Jitřenkou. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která byla pojmenována po ženě. Je sice krásná, ale život na ní je nemožný.
Vydejme se společně za králem naší sluneční soustavy. Objevíme a prozkoumáme planetu Jupiter. Pátá a zároveň největší planeta pojmenovaná po vládci bohů se pyšní několika měsíci. Je tu také velmi větrno a den je tu o dost kratší než na Zemi. A jak najdeme Jupiter na obloze?
Víte, které planetě se říkalo Dobropán? Řekové ji dokonce nazývali dvěma názvy: ráno Apollo a večer Hermés. Ona je taky v noci o dost jiná než ve dne. Nejmenší planeta naší Sluneční soustavy má ze všech planet nejkratší dobu oběhu, podaří se jí to za 88 dní. Poleťte se s námi podívat na Merkur!
Vyrazíme se podívat na dvojče Uranu. Neptun, bouřlivák, nejvzdálenější od Slunce a také nejchladnější planeta Sluneční soustavy. Na závěr si vyrobíme modely plynných obrů. Už to jistě víte, který je z nich největší.
Víte, že Slunce je hvězda? Než to lidé zjistili, trvalo to 2000 let. Jak je to tedy možné? Vždyť hvězdy svítí v noci a Slunce ve dne. Dozvíte se, z čeho Slunce vyrábí energii a proč se nám zdá, že svítí víc než ostatní hvězdy.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit letí s panem Baterkou k souhvězdí Orion a poznává jeho jednotlivé hvězdy. Jaké to jsou? A jak to na nich vypadá?
Nedávno byla úspěšně ukončena vesmírná mise Artemis 1, jejímž cílem bylo dokázat, že lidé mohou opět přistát na Měsíci. Kosmická loď Orion tuto zatěžkávací zkoušku zvládla a dala prostor následujícím misím Artemis 2 a 3. Více se o těchto vesmírných misích dozvíte v reportáži Zpráviček.
Nanosatelity jsou přibližně 1 kg vážící přístroje, které mají na palubě vědecké přístroje a zkoumají různé věci okolo naší planety. Mohou se věnovat například sledování počasí, zkoumání a sledování erupcí na Slunci. Musí být zkonstruovány tak, aby jejich životnost na oběžné dráze byla maximálně 25 let. Mají také danou výšku oběžné dráhy okolo Země. Stejně tak jako geostacionární satelity.
Než vznikly mechanické hodiny, lidé používali ty sluneční. Někdy ovšem dalo dost práce je nastavit. Pozastavujete se nad slovem „nastavit“? Není to tak jednoduché, v létě by mohly ukazovat jiný čas než v zimě. Proč? Kdy tenhle problém lidé vyřešili? A kde je na jednom místě nejvíce slunečních hodin? Kolik jich v České republice dohromady najdete?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! V závěrečném díle jsou Kit i pan Baterka svědky splynutí dvou hvězd, při kterém jim nešťastně shoří kniha o vesmíru i plánek Mléčné dráhy. Jak naleznou cestu zpět k planetě Zemi? A jaké staré známé cestou potkají?
Vydejme se na planetu nejpodobnější Zemi. Říká se jí také rudá planeta a po Zemi o ní více nejvíce ze všech. Ve skutečnosti je dvakrát menší než Země. Myslíte si, že tam mohl existovat život?
Formou animovaného rozhovoru mezi Zemí a Měsícem se děti seznámí s tím, jak vypadá jejich povrch.
Existuje opravdu ve vesmíru civilizace? Odkud se vzal název Marťani? Podívejme se do vesmíru na planetu Mars a řekněme si, jak je to s místní civilizací. Existuje tam opravdu život?
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.