02:28
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Nejúspěšnější neúspěch v historii kosmonautiky. I tak můžeme nazvat let posádky Apolla 13 na Měsíc. Tři američtí astronauti tam ale nikdy nedorazili, jelikož došlo k výbuchu jedné z kyslíkových nádrží a v řídicím středisku v Houstonu zazněla památná věta: Houstone, máme problém. Podívejte se, jak se astronauty nakonec podařilo zachránit.
Někteří lidé se bouřky bojí, někteří ji rádi z bezpečí domova sledují. Jak vlastně vzniká? Jak poznáme, kolik kilometrů je bouřka od nás? A co dělat, když nás bouřka zastihne venku? Podívejte se na video, které odpovídá na všechny tyto otázky.
Podívejme se, jak vypadá vesmírný skafandr. Věděli jste, že celý kosmický skafandr může vážit až 150 kilogramů? Kolik myslíte, že takový skafandr stojí? A jak dlouho trvá, než se do něj obléknete?
,,Je to jen malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo." Věta, kterou pronesl Neil Armstrong, když poprvé otiskl svou stopu na povrchu Měsíce. A převážil tak misky vah vesmírných závodů na stranu USA, které až doposud marně soupeřily se Sovětským svazem. Více nám o svém výletu na Měsíc povypráví Neil Armstrong, který se objeví dnes Sám v muzeu.
Vydejme se do vesmíru! Zjistíme, jaká nebezpečí tu na astronauty číhají. Může to být třeba požár na vesmírné stanici. Ve volném kosmickém prostoru je může ohrozit třeba kosmické smetí nebo kosmické záření.
Sluneční hodiny nám ukazují čas. Je možné, že dřív byla hodina v létě delší a v zimě kratší? Problém se vyřešil až ve čtrnáctém století. Umí být sluneční hodiny přesné? Podívejme se, jak opravdu fungují!
Je pravda, že naše sluneční soustava měla 9 planet? Proč už jich je jen osm? Najděme společně odpovědi například na otázky: „Kdy vznikla sluneční soustava? Na které planetě je den nejdelší? Je na Venuši rok kratší než den?“ Věděli jste, že se planeta Merkur zmenšuje? Proč tomu tak je, se dozvíme ve Wifině!
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.