00:53
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Víte, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule? Dozvíte se, proč se nemůžete proletět na jejím chvostu a že patří mezi menší vesmírná tělesa.
Mezinárodní vesmírná stanice ISS je jedinou trvale obydlenou vesmírnou stanicí. Poskytuje půlroční domov dvou až šestičlenné vesmírné posádce a umožňuje získávat cenné poznatky o vesmíru. Uhodnete, která pohádková postavička se na ISS podívala?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit zkoumá Saturn, jeho prstence planety, po kterých se chtěl projet. To mu sice úplně nevyšlo, ale dává si závod se Saturnovými měsíci.
Sluneční hodiny nám ukazují čas. Je možné, že dřív byla hodina v létě delší a v zimě kratší? Problém se vyřešil až ve čtrnáctém století. Umí být sluneční hodiny přesné? Podívejme se, jak opravdu fungují!
Vyprávění o prvních pokusech dobývání vesmíru v 50. a 60. letech 20. století. Kdo byl ve vesmíru první a jaké to mělo důsledky? Kdo byl ve vesmíru dřív než lidé?
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku podívat, jak se střídá den a noc. Vysvětlíme si, ve kterých měsících je více světla a kdy nám naopak venku světlo ubývá. Také si procvičíme orientaci v kalendáři.
Robůtek Kit se s panem Baterkou vydávají zkoumat život pod hladinou moře. V tomto díle prozkoumají pět hloubkových zón oceánu a objeví podmořskou sopku. Celé dobrodružství prožijí ve vypůjčeném batyskafu, druhu ponorky určeném k ponoru do velkých hloubek. A co se při něm naučili?
Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! Kit přistává na Měsíci, zkoumá jeho fáze, povrch s krátery, jinou gravitaci než na Zemi a pozůstatky svých předchůdců. Seznamuje se s průzkumným vozidlem Lunochodem a vydává se na další cestu do míst, kam lidská noha ještě nevkročila.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.