02:28
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Jistě víte, že žádní lidé zatím na Mars nevkročili. Zatím jsme tam vyslali jen sondy, které zpátky přivážejí informace. Povrch Marsu nám připomíná poušť, ale nalezneme zde i stopy, které tady zanechala voda. Proto si vědci myslí, že tam kdysi byl i život. Budou zde jednou opravdu žít lidé?
V rozhovoru s odborníkem z České kosmické kanceláře je popsán vývoj a stávající úroveň cestování do vesmíru. Jak to funguje na mezinárodní vesmírné stanici? Kam se v budoucnosti lidé chystají? Jaké překážky nyní brání většímu a rychlejšímu progresu při dobývání vesmíru? A co je potřeba zajistit budoucím vesmírným posádkám?
Sluneční hodiny nám ukazují čas. Je možné, že dřív byla hodina v létě delší a v zimě kratší? Problém se vyřešil až ve čtrnáctém století. Umí být sluneční hodiny přesné? Podívejme se, jak opravdu fungují!
Zajímavosti, které o Slunci chcete vědět. Jak dlouho byste k němu letěli letadlem? Jak je vlastně velké? Je to hvězda, ale je největší ze všech? Kolik planet Země by se do něj vešlo? Co by se stalo, kdybychom Slunce neměli? Odpovědi na všechny tyto otázky najdete ve videu.
Pokusíme se společně se Šikuly vyrobit si vlastní sluneční hodiny. Nebudou měřit čas přesně jako mechanické hodiny, ale budou vlastní výroby! Potřebovat budete karton, talíř, tužku, nůžky, plastelínu, barvy, pravítko, hodinky, kousek modelovací hmoty, brčko, pravítko. A můžete začít.
Souhvězdí Cassiopeia dostalo svůj název po etiopské královně, která byla krásná a marnivá. Skládá se z 5 hlavních hvězd. Na obloze je vidět celý rok, ale nejlépe v listopadu. Našli jste na obloze písmeno W nebo M? Seznamte se královnou otevřených hvězdokup.
S Ladislavem Siegerem si popovídáme o nanosatelitech. A proč právě s ním? Protože jeden z nanosatelitů, který krouží kolem Země, vznikal u nás v České republice. Jaká data může sbírat a v čem jsou pro lidi užitečná? A jaký je rozdíl mezi nanosatelitem a satelitem? To vše, a mnohem více se dozvíte ze zajímavého rozhovoru s tímto odborníkem.
Jak je starý Měsíc a jak vlastně vznikl? Podívejme se, co s největší pravděpodobností způsobila srážka jiného tělesa s naší Zemí. Jak vypadá odvrácená strana Měsíce.
13 623
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.