02:28
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Víte, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule? Dozvíte se, proč se nemůžete proletět na jejím chvostu a že patří mezi menší vesmírná tělesa.
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Věděli jste, že v Praze máme největší dalekohled ve střední Evropě? Jak je velký, jak se ovládá, k čemu se používá a co všechno dokáže vidět, se dozvíte v reportáži z Wifiny. Jak ale k sestavení dnešních dalekohledů vůbec došlo? To se dozvíte také.
Než vznikly mechanické hodiny, lidé používali ty sluneční. Někdy ovšem dalo dost práce je nastavit. Pozastavujete se nad slovem „nastavit“? Není to tak jednoduché, v létě by mohly ukazovat jiný čas než v zimě. Proč? Kdy tenhle problém lidé vyřešili? A kde je na jednom místě nejvíce slunečních hodin? Kolik jich v České republice dohromady najdete?
Spolu s astronomy objevíme planetu Saturn. Seznámíme se s těmi, kteří byli u toho Saturnu. Stačil Galileho dalekohled na detailní pozorování Saturnu? Dokázali bychom na Saturnu přistát? Prozkoumejme jeho prstence a podívejme se na jeho největší měsíc.
Jednoho dne možná budeme muset opustit naši planetu a žít ve vesmíru. Podmínky života ve vesmíru zkoumají astronauti na mezinárodní vesmírné stanici, která obíhá Zemi. Co všechno zahrnuje život astronauta na stanici? To se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Jak je starý vesmír? Pojďte si ho s Moudronosem představit. Podíváme se na Sluneční soustavu, vyrazíme mezi hvězdy a planety. Dozvíme se, jak se otáčí Země a představíme si astronauty i astronomy. Nezapomeneme ani na Měsíc. Víte, kdo tam přistál jako první?
Jak je to s kosmonauty? Brďo sleduje historii letů do vesmíru. Dozvídá se, co to byly vesmírné závody mezi SSSR a USA. Státy mezi sebou soupeřily, kdo vyšle do vesmíru první satelit, první živou bytost a prvního člověka nebo kdo udělá první kroky na Měsíci. Češi mají také svoje kosmonauty – Vladimíra Remka a Oldřicha Pelčáka. K letu do vesmíru byl vybrán Vladimír Remek. Zkusíte si podle návodu udělat svoji „raketu“?
Víte, že Slunce je hvězda? Než to lidé zjistili, trvalo to 2000 let. Jak je to tedy možné? Vždyť hvězdy svítí v noci a Slunce ve dne. Dozvíte se, z čeho Slunce vyrábí energii a proč se nám zdá, že svítí víc než ostatní hvězdy.
11 402
611
3 370
1 030
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.