02:28
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Nedávno byla úspěšně ukončena vesmírná mise Artemis 1, jejímž cílem bylo dokázat, že lidé mohou opět přistát na Měsíci. Kosmická loď Orion tuto zatěžkávací zkoušku zvládla a dala prostor následujícím misím Artemis 2 a 3. Více se o těchto vesmírných misích dozvíte v reportáži Zpráviček.
Také vám někdy mraky připomínají zvířata nebo věci? My se na ně podíváme více vědecky. Jak souvisí mraky s koloběhem vody v přírodě? Jak vznikají? A jaké mraky vytváří člověk? Všechno, co jste chtěli vědět o mracích, najdete v našem videu.
Pojďme se společně podívat, kdy se poprvé člověk vypravil do vesmíru. Jurij Alexejevič Gagarin odstartoval 12. 4. 1961 v dnešním Kazachstánu. Při zážehu motoru byly přístroje pro ruční ovládání lodi vypnuté, jelikož nebylo jasné, jak bude lidské tělo reagovat na stav bez tíže. Návrat na Zemi byl komplikovanější, v sedmi kilometrech nad zemí se Jurij Gagarin katapultoval a na padáku přistál nedaleko vesnice Smelovka. Po návratu se stal světovou celebritou.
Asi už jste slyšeli, že ozonové díry nejsou pro život na Zemi vůbec dobré. Jak se měří ozonové vrstvy, k čemu jsou dobré, co jim škodí, jak dlouho o nich víme a jak je to s ozonovými dírami dnes, zjistíte v reportáži z Wifiny.
Venuše, sesterská planeta Země. Po Měsíci druhé nejvýraznější těleso na obloze. Večer ji můžeme pozorovat jako Večernici, ráno ji přezdíváme Jitřenkou. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která byla pojmenována po ženě. Je sice krásná, ale život na ní je nemožný.
Sluneční hodiny nám ukazují čas. Je možné, že dřív byla hodina v létě delší a v zimě kratší? Problém se vyřešil až ve čtrnáctém století. Umí být sluneční hodiny přesné? Podívejme se, jak opravdu fungují!
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
Je pravda, že naše sluneční soustava měla 9 planet? Proč už jich je jen osm? Najděme společně odpovědi například na otázky: „Kdy vznikla sluneční soustava? Na které planetě je den nejdelší? Je na Venuši rok kratší než den?“ Věděli jste, že se planeta Merkur zmenšuje? Proč tomu tak je, se dozvíme ve Wifině!
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.