04:40
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
Ve dvanáctém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají slovy přejatými. Co to jsou slova přejatá a odkud jsme je do češtiny přejali? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Svetr s kečupem aneb jak cizí slova zdomácněla.
Pasáž vysvětluje význam a způsob psaní některých cizích slov složených ze základu slova „terapie“.
Všechlapy, Postoloprty, Tatobity, Nahoruby, Vševily, Holobrady, Soběchleby a mnoho dalších. Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje tzv. obyvatelská jména přezdívková, která vznikla z přezdívek místních obyvatel. Věnuje se i různým motivacím vzniku názvů měst a obcí, která se odvíjela od různých vlastností, činností nebo událostí s nimi spjatých. Pasáž je zakončená tematicky laděnou písní.
Pasáž se formou krátkého opakování zabývá tématem, jaké tituly se píšou před jménem a jaké za jménem a jak se mají řadit.
Pasáž se zabývá významem názvů některých českých řek. Vysvětluje, jak tato slova vznikala a jak se měnila v průběhu dějin.
Pasáž je uvedena humornou scénkou, následně Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje užívání protikladů v češtině a to jak v lidových rčeních či v poezii, tak v běžné řeči.
Muzikálová zpěvačka Tereza Duchková se nejprve zamýšlí nad tykáním a vykáním. Hlavně ale mluví o úskalích, jež má zpívání v češtině. V druhé části rozhovoru vypráví o tom, co jí vadí na češtině (respektive užívání češtiny), například o anglicismech.
Pasáž formou scénky a vysvětlení prezentuje brněnský hantec a jeho typické rysy. Uvádí použití některých slov, vysvětluje jejich význam a původ.
Kvalita mluveného slova se za posledních dvacet let výrazně zhoršila. Důvodů je mnoho – od zcela zásadní proměny naší společnosti až po nové moderní technologie, které mění každodenní komunikaci. Jak se na problematiku současné češtiny dívají její odborní uživatelé?
Zkracování je jedním ze tří způsobu, jak se v češtině tvoří nová slova. Výsledkem zkracování jsou zkratky, jichž existuje několik druhů, a zkratková slova. Způsoby jejich tvoření i jejich pravopis ve videu vysvětluje Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Pasáž se zabývá různými slovními spojeními se slovy „černá“ a „bílá“, uvádí příklady a vysvětluje jejich význam.
Pasáž je uvedena humornou scénkou z vyšetření na ORL. Venózka, škrtidlo, špátle, plazák, žanetka či přecechtěl. Zdravotní sestra Jana Mašková vykládá o slovní zásobě, se kterou se můžete setkat na otorinolaryngologii (zkráceně ORL čili „ušní, nosní, krční“).
Pasáž se zabývá změnou názvu českých a moravských měst a vysvětluje důvody těchto změn.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.