04:40
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
Ve dvanáctém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají slovy přejatými. Co to jsou slova přejatá a odkud jsme je do češtiny přejali? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Svetr s kečupem aneb jak cizí slova zdomácněla.
Pasáž se formou scénky a odborného vysvětlení zabývá východomoravskými nářečími, zmiňuje jejich specifika a některá nářeční slova.
Výklad profesní mluvy truhlářů uvádí humorná scénka a následně truhlář Karel Švec vysvětluje význam jednotlivých výrazů. Víte, co je špicpor nebo fušvanc?
Pasáž se zabývá systémem samohlásek v českém jazyce, jejich délkou, kvalitou a uspořádáním.
Pasáž formou scénky a odborného vysvětlení uvádí, jakým způsobem se dělí čeština, co ovlivňuje naši volbu jazyka a jaké prostředky při svém projevu používáme.
Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje negaci v češtině a její druhy. Věnuje se slovní, větné i členské negaci a způsobům jejího tvoření.
Pasáž se zabývá psaním velkých písmen v názvech svátků a přídavných jmen od nich odvozených.
Oslovení jsou součástí každodenního života, některá z nich ale nesou různé významové odlišnosti. Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR popisuje vývoj oslovení (např. pane, bratře, slečno) a uvádí několik příkladů oslovení, která změnila svůj význam v souvislosti s politickými a společenskými změnami.
Jak „koronakrize“ ovlivnila češtinu? Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje, že není běžné, aby se napříč generacemi u jednoho novotvaru během pouhého roku setřel příznak novosti. Věnuje se i některým konkrétním neologismům, jako jsou například covidiot / kovidiot či prymulex. Dozvíte se také, kde se na nejrůznější novotvary můžete sami podívat.
Pasáž se zabývá původem a významem slova „mejdan“ a uvádí další slova, kterými je možno označit večírek.
Pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti. Týká se předpovědi pro určité dny či období, zvláště ve vztahu k zemědělství a počasí. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis neboli předpověď a v Česku bylo zmíněno již v roce 1587. Ve videu se Jů a Hele snaží vymyslet vtipné únorové pranostiky.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 1. ročníku písmena ď, ť, ň. Seznámíme se s králem Negramotem a vysvobodíme princeznu Ďaťaňu. Cesta ke království je plná úkolů. Vyhledávejme písmena, doplňujme slova a pozorně poslouchejme, ať se nám podaří princeznu vysvobodit!
13 485
756
4 593
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.