01:18
Jak vznikala Celsiova stupnice, teploměr a mezinárodní teplotní stupnice? Michael nám ve videu předvede jednoduchý experiment znázorňující princip měření teploty. Jak další objevy Celsius učinil? A platí Celsiova stupnice všude na světě?
Dávná anglická legenda praví, že ten, kdo vytáhne slavný meč Excalibur z jeho kamenné pochvy, stane se podle práva i rodem králem Anglie. Michael se rozhodl, že napoví mladému Artušovi, jak na to. Vysvětlí nám, co je to přenos tepla a čím jej lze ovlivnit. Ukáže nám také několik experimentů, na nichž svá tvrzení dokáže.
Podíváme se na sérii experimentů s teplem: zahřívání kapky vosku umístěné na jehle, ohřívání pěnového bonbónu nad plamenem a měření teploty směsi drceného ledu se solí. Co se tím dozvíme o teplu a jeho působení? Podívejte se!
Co se stane, když zazátkujete nádobu s téměř vroucí vodu a polijete ji vodou studenou? Voda začne opět vřít. Ochlazením došlo ke kondenzaci vodních par v nádobě, tím se výrazně snížil tlak uvnitř, a proto voda vře i při nižší teplotě.
Proč někdy teploměr neměří správně? Každý teploměr může mít svou chybu a pro zajištění přesnosti je nutná kalibrace s nejbližší meteorologickou stanicí v podobné nadmořské výšce. Pokud se naměřené hodnoty výrazně liší, je třeba ověřit, zda naše měření neprobíhá např. na přímém slunci. Anebo je možné využít tzv. Stevensonovu clonu jako na meteorologických stanicích.
Kov je dobrý vodič tepla, tudíž z jazyka odvede teplo rychle ven a sliny mezi jazykem a zábradlím během chvíle zmrznou. Jazyk se ke kovu přilepí. Kdybychom podobný pokus udělali s plastem nebo se dřevem, tak se ke kovu nepřilepí, jelikož plast a dřevo jsou špatné tepelné vodiče.
Jakou sílu má voda, když se velmi rychle ochladí? Ochladíme-li mokrou houbičku na nádobí v kapalném dusíku, zkřehne. Co se stane, když betonovou, dřevěnou a litinovou kouli naplníme vodou a necháme prudce zchladit v kapalném dusíku? Betonová koule se rozpadne, dřevěná vydrží a litinová vybouchne jako granát.
Jak vznikají mraky? Oblačnost vzniká při tlakové níži nebo si ji můžeme připravit v obyčejné láhvi. Do plastové láhve přidáme horkou vodu a zápalku, která předtím chvíli hořela, a následně v láhvi zvýšíme tlak. A když tlak snížíme, budeme mít v láhvi mrak. Všechny molekuly vody kondenzují kolem mikroskopických molekul kouře.
Podíváme se na střelbu z pohledu fyziky. Co dokáže samonabíjecí puška klon samopalu vzor 58 s dostřelem 2,8 km? Jakou ochranu poskytují neprůstřelné vesty? Dostřel zbraně závisí na okolním prostředí. Voda má hustotu zhruba 1000x větší než vzduch, proto kulku výrazně zpomalí. Ve vodě bude mít zvolená zbraň dostřel necelé 3 metry. Po výstřelu ve vodě se během zlomku sekundy stane několik jevů. Díky plynům vznikne na konci hlavně bublina s extrémně vysokým tlakem uvnitř. Následuje kavitace, kdy prudkým snížením tlaku dojde k přeměně kapaliny na páru. Zajímavá je i rotace kulky kolem podélné osy, což je způsobeno drážkováním hlavně. Tento fascinující, ale hodně nebezpečný pokus, který nám předvádí Vladimír Kořen a Maroš Kramár, rozhodně doma nezkoušejte.
Jaká voda začne vřít dříve, osolená či neosolená? Dříve začne vřít neosolená voda. Proč? Za standardních podmínek vře roztok soli při vyšší teplotě než čistá voda.
Pasáž přináší krátkou ukázku výroby horkého ledu z octanu sodného.
14 134
861
4 799
1 148
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.