02:20
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Co má vzdálené Mongolsko společného s námi? Podívejte se na historické podobnosti Mongolska a ČR a vliv komunismu na místní obyvatele a jejich unikátní styl života a kulturu.
V roce 1987 se vydala na cestu kolem světa pětičlenná posádka kopřivnické Tatry. Jejím cílem bylo představení Československa a jeho výrobků v zahraničí a navázání zajímavých kontaktů. Účastníci výpravy urazili přes dvě stě tisíc kilometrů a během cesty byli například v Guatemale obviněni ze špionáže. Výpravu také zasáhla tragická smrt jednoho z jejích účastníků. Po třech letech se posádka Tatry vrátila do zcela nových společenských poměrů. Původní účel cesty tak zůstal v podstatě nenaplněn.
S Tadeášem Štěrbou, účastníkem projektu zaměřeného na zachování mongolských lesů, navštívíme hlavní město Mongolska, Ulánbátar. Z něj budeme pokračovat do města Sharyn Gol, kde se malebná step mění kvůli těžbě uhlí a zlata ve zdevastovanou krajinu.
Ptačí hnízdo, olympijský stadion postavený pro letní olympiádu v roce 2008, má šanci opět zazářit. Jak žije jeho autor, umělec Aj Wej-wej a jaká vůbec bude zimní olympiáda v zemi, kterou trápí smog, potýká se s nedostatkem sněhu i nepříliš velkým zájmem o zimní sporty?
Nedaleko gruzínského hlavního města Tbilisi uprostřed hor se nachází duchovní centrum země Mccheta. Jedná se o velmi staré město, které je od roku 1996 zapsáno na Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Nejvýznamnější starobylou památkou Mcchety je tisíc let stará opevněná katedrála.
Bělorusko je nejuzavřenější zemí v Evropě. Jeho hlavní město bylo během druhé světové války téměř zničeno, proto muselo být znovu vystavěno. Při cestě po širokých minských bulvárech se dozvíme i něco málo o tamním režimu, v němž jeden prezident vládne už více než dvě dekády. Na závěr navštívíme stálou cirkusovou scénu, která dodnes v zemích bývalého Sovětského svazu představuje oblíbenou formu zábavy.
V důsledku ruské agrese a blokády ukrajinských přístavů je v ohrožení globální plán na ukončení hladomoru do konce tohoto desetiletí. Počet lidí, kteří čelí chronickému hladu, se vyšplhal na 735 milionů, tedy asi 9 procent světové populace. Příčiny a důsledky tohoto nárůstu vysvětluje reportáž pořadu Horizont ČT24 (2023). V druhé části pořadu Luboš Smutka (ČZU) vysvětluje, jaký dopad má válka na Ukrajině na produkci a export potravin.
Postavit hvězdu mezi hvězdami. Tak znělo zadání pro architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla (1677–1723). Jeho výsledkem je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, nejoriginálnější příklad takzvané barokní gotiky. Kostel stojící nad Žďárem nad Sázavou obklopuje ambit, který je s centrální stavbou kompozičně propojen. Celkově nevelký centrální kostel se vymyká jakémukoliv popisu. I proto byl roku 1994 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Reportáž připomíná výročí největší genocidy od druhé světové války. Příspěvek stručně rekapituluje příčiny a průběh událostí v roce 1994. Za každou minutu tam zemřelo 6 lidí. Za sto dnů přišla Rwanda o pětinu populace. K zásahu se ve světě nenašla vůle. Generální tajemník OSN se za to před pěti lety omluvil. Přesto si sousedé dokázali odpustit. Vyrovnat se s takovou tragédií trvá několik generací, Rwanda ale dělá velké pokroky. V rozhovoru s afrikanistou Vojtěchem Šmolíkem je analyzována aktuální situace v regionu, která stále není dobrá, protože současný režim má uši všude. Etnicita pod povrchem stále hraje svou roli.
13 560
758
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.