02:20
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Co má vzdálené Mongolsko společného s námi? Podívejte se na historické podobnosti Mongolska a ČR a vliv komunismu na místní obyvatele a jejich unikátní styl života a kulturu.
Připomeňme si klíčové okamžiky zimních olympijských her z roku 1998 v japonském Naganu. Hokejové zlato, které jsme si z Japonska přivezli, otřáslo celou republikou. Protože se poprvé v historii zastavila soutěž NHL, hokejové týmy se opíraly o samé hvězdy. Na to ovšem Ivan Hlinka nespoléhal. Svou kolekci olympijských medailí tu začala sbírat Kateřina Neumannová, odvážela si stříbro a bronz. Kvůli japonským zákonům o zbraních si nemalých komplikací užili biatlonisté. Premiéru na OH měl snowboard.
Úžina Bospor je tepna, která je klíčová jak pro mezinárodní obchod, tak pro chod Turecka a města Istanbul samotného. Plavba tímto místem je zrádná nejen v legendách, ale i ve skutečnosti. V reportáži Objektivu (2024) se podíváme, jak průlivem proplouvají velké nákladní lodě, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti v úžině. Klíčovou roli v tom hraje práce istanbulských lodivodů.
V Číně vyrazíme do vodních měst s dopravními kanály nedaleko Šanghaje, která si zachovala svou kouzelnou atmosféru. Tamní obyvatelé se před staletími přizpůsobili životu na vodě podél Velkého čínského kanálu. Ještě nedávno byla vodní města vzácnou ukázkou života středověkých lidí, dnes však i tam proniká všudypřítomný turistický ruch.
Istanbul je unikátní nejen svou geografickou polohou na pomezí Evropy a Asie, ale i kulturou a historií. V minulosti se jednalo o významnou obchodní spojnici mezi Evropou a Asií a také o hlavní sídlo vládců Byzantské i Osmanské říše, až do roku 1923, kdy se hlavním městem nově vzniklé Turecké republiky stala Ankara. Po krátké výpravě do historie uvidíme současnou podobu města, včetně tržnic s typickými tureckými výrobky a pouličních restaurací s místními specialitami. Na závěr si prohlédneme nejvýznamnější historické památky.
Válka po 44 dnech skončila, Arméni prohráli. Loučí se s domovy i posvátnými místy, které musí opustit. Cítí se zrazeni svými politiky. Zapalují vlastní domy, aby v nich nově příchozí nemohli žít. Podobně jako Azerové, kteří jako národnostní menšina z Karabachu odcházeli před 25 lety, kdy naopak zvítězili Arméni. Spory o toto území trvají ale už 100 let. Otcové hledají těla padlých synů. Zasetá nenávist má opět hlubší a silnější kořeny.
V Čechách se dodnes daří chovu koní. Hřebčín Kladruby nad Labem a kulturní krajina kolem něj jsou domovem jedinečné živé památky – starokladrubského koně. Již Rudolf II. jej povýšil na císařský dvorní hřebčín a od těch dob je zde unikátní české plemeno šlechtěno pro ceremoniální účely panovnických dvorů. Od roku 2019 byl hřebčín spolu s okolní polabskou krajinou zařazen na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Kdo jsou znesvářené strany konfliktu o Náhorní Karabach? Jaké jsou zdroje tohoto konfliktu, jaké jsou jeho následky a jak tento mezinárodní konflikt mění životy lidí?
V roce 2008 vznikl dosud nejmladší stát Evropy, Kosovo. Jeho vyhlášení však s sebou přineslo řadu otazníků. Největším odpůrcem kosovské nezávislosti je Srbsko, od něhož se Kosovo odtrhlo. Soužití šestiprocentní srbské menšiny v Kosovu s většinovými kosovskými Albánci je značně problematické. Během roku 2022 opakovaně eskalovalo napětí, v prosinci dokonce došlo k několika přestřelkám mezi kosovskými policisty a srbskou menšinou. Srbský prezident Aleksandar Vučić Kosovu pohrozil vojenskou obranou zájmů srbské menšiny v Kosovu. Samo Srbsko totiž stále vnímá Kosovo jako svoje území. Kam až může napětí eskalovat?
13 716
769
4 678
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.