02:28
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Všechny živé organismy jsou složené z buněk. Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu. Buňky se množí dělením.
Pojmem statická elektřina označujeme nahromadění elektrického náboje na povrchu objektu. Elektrický náboj vzniká třením dvou materiálů. Díky statické elektřině můžeme posouvat předměty po podložce či ohýbat proud vody.
Díky statické elektřině dokážeme ohnout proud vody, aniž bychom se jej něčím dotkli! Takový snadný experiment si můžete vyzkoušet i sami doma. Jen musíte najít nějakou plastovou trubku.
Jaká jsou zdravotní rizika při zásahu bleskem? Kdy a jak se dá zásah bleskem přežít, jaké jsou nejčastější komplikace, které orgány jsou nejvíce ohroženy, a co se děje v těle při zásahu bleskem? Čím můžeme situaci zkomplikovat? Jak můžeme postižené osobě pomoci? A co naopak nikdy nedělat? Kolik lidí ročně zemře kvůli zásahu bleskem?
Blesků se mnoho lidí bojí, ale výboje lidem i pomáhají, například při úpravě materiálů, čištění vzduchu, vody, výfukových plynů nebo pro úpravu nepromokavého povrchu látek. Elektrický výboj se používá i v energetice. Jiskra pod vodou vyvolá rázovou vlnu, kterou lze využít také pro odstranění ledvinových kamenů či při léčbě rakoviny.
Víte, čím se do historie zapsal známý český vynálezce Prokop Diviš? A proč to byl jeden z nejuznávanějších vědců nejenom u nás, ale i v celé Evropě? Podívejte se na naši reportáž a zjistěte víc.
Základní informace o blescích a jak se před nimi chránit. Odkud se bere hrom a blesk? Jakou teplotu může mít blesk? Jak se zachovat při bouřce během pobytu v přírodě? A jak se pozná, který mrak je bouřkový?
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
Pořad ukazuje vymírání druhů v minulých geologických érách v důsledku sopečné činnosti a dopadu vesmírných těles na zemský povrch. Co, nebo kdo může za největší katastrofy v dějinách naší planety? A jak tahle velká vymírání probíhala? A jaké události po nich následovaly?
Věstonická venuše představuje jeden z nejzajímavějších archeologických nálezů na našem území. Její světová unikátnost spočívá nejen v jednoduchosti a síle výrazu, ale také ve skutečnosti, že jde o nejstarší známou venuši z vypálené hlíny.
Čeští vědci mají podíl na popisu zelené řasy chromery, která byla objevena při výzkumu korálových útesů v sydneyském přístavu. Analýza DNA odhalila blízkou příbuznost řasy s parazitickými výtrusovci, kam patří například původce malárie. Od společné vývojové větve se oddělila před 700 miliony let a vědci takový organismus hledali již dlouho. Objev možná pomůže zodpovědět otázku, jak se ze symbiotických řas stali nebezpeční parazité, možná také napomůže při výrobě účinných léčiv proti malárii.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.