portály České televize
menu

Často hledáte:

přijímací zkoušky česká literatura česká kultura přijímačky přijímačky z matematiky

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Nanovlákna

02:21

Nanovlákna

Nano je jednotkou délky, a to velmi malou. Nanovlákna jsou tak jemná, že nejsou pouhým okem postřehnutelná. Vznikají z polymerů v elektrickém poli a tvoří vrstvy podobné filtru, který má dále mnoho využití.

Z pořadu:

Lovci záhad Přehrát celý pořad

Témata:

Obecná biologie Fyzikální veličiny a jejich měření

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Fyzika

Klíčová slova:

mikrosvět statická elektřina elektronový mikroskop elektrické napětí polymer jednotky nanovlákna

Mohlo by vás také zajímat

Obecná biologie

Další videa
PL
Jak vzniká rakovina aneb nekontrolované dělení buněk
06:12

Jak vzniká rakovina aneb nekontrolované dělení buněk

Jak zjistil již dříve významný český vědec Jan Evangelista Purkyně, všechny buňky pochází z mateřské buňky, která svým dělením dává vznik buňkám dceřiným. K tomu, aby v našem těle vše fungovalo tak, jak má, je zapotřebí, aby se všechny buňky řídily určitým předem daným plánem. V ideálním případě se buňky chovají zodpovědně a nesobecky a množí se jen tehdy, pokud mají, tak aby tělo fungovalo co nejlépe. Co se ale stane, když se některé buňky přestanou těmito pravidly řídit? Takové buňky se mohou vymknout kontrole a začít se nekontrolovaně dělit. V takovém případě může dojít ke vzniku rakovinného bujení. Ve videu zjistíme, jak přesně ke vzniku rakoviny dochází, co jsou to metastázy a jaké jsou možnosti léčby rakoviny (operace, ozařování, chemoterapie).

Rakovina: Její vznik a léčba
22:22

Rakovina: Její vznik a léčba

Pořad se věnuje rakovině. Co o ní víme a jak ji léčíme? Vysvětluje, jak při dělení buněk rakovinové bujení vzniká, jak ji vědci a lékaři zkoumají a jak se vyvíjejí léky na rakovinu. Přibližuje také život nemocných dětí v nemocnici a roli zdravotních klaunů. A věděli jste, že na samém začátku výzkumu rakoviny stál významný český vědec?
PL
Pokus: Uhlí z uhlovodíků
02:08

Pokus: Uhlí z uhlovodíků

Cukry neboli uhlovodíky jsou sloučeninou, která obsahuje uhlík, kyslík a vodík. Pomocí kyseliny sírové se vodíku a kyslíku zbavíme a zůstane nám pouze uhlík, tedy v podstatě čisté černé uhlí. Jde o demonstraci dehydratační schopnosti koncentrované kyseliny sírové.
PL
Jak vypadá buňka
00:52

Jak vypadá buňka

Všechny živé organismy jsou složené z buněk. Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu. Buňky se množí dělením.

Fyzikální veličiny a jejich měření

Další videa
PL
Jak si vyrobit vodní hodiny
03:10

Jak si vyrobit vodní hodiny

Jak si doma můžeme vyrobit vodní hodiny? Potřebujeme na to pouze dvě plastové láhve, kousek drátu, malou trubičku, tavicí pistoli a vodu. Pojďme na to.

Meteorologická stanice
03:18

Meteorologická stanice

Jaký smysl mají pro předpověď počasí meteorologické stanice podobné té, která je na Milešovce? Jaké charakteristiky a veličiny počasí se mohou měřit? Jak vypadá meteorologická zahrádka? Dozvíme se také, že oblaka nejsou tvořena vodní parou, jak se lidé často domnívají.
Pokusy: Měření rychlosti
03:42

Pokusy: Měření rychlosti

Jak lze v laboratoři změřit rychlost světla? Na měření rychlosti pohybu máme spoustu přístrojů. Nejznámější je tachometr u auta. Ve skutečnosti se rychlost auta měří tak, že čidlo odečítá frekvenci otáčení kola, když pak známe obvod kola, můžeme spočítat rychlost, což za nás dělá tachometr. Dalším přístrojem měřícím rychlost je anemometr, což je normální větrník na měření rychlosti větru. Rychlost letu letadla se měří pomocí Pitotovy trubice.
Pokus: Doba kyvu kyvadla
01:36

Pokus: Doba kyvu kyvadla

Jak závisí doba kyvu kyvadla na jeho délce? Čím je kyvadlo delší, tím déle trvá jeden kyv. Přesvědčíme se o tom pokusem. Závisí to i na síle, kterou je kyvadlo přitahováno k Zemi. Pokud bychom stejné kyvadlo přenesli na Měsíc, a tam ho rozhoupali, bude se kývat rozhodně pomaleji než na Zemi. Je to proto, že na Měsíci působí menší gravitační síla než na Zemi. Kmitání kyvadla se využívá pro měření času.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání