02:06
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Aby člověk mohl šlechtit prasátka, musí především znát různá plemena a vědět, že se šlechtí zvlášť mateřská a otcovská plemena. Plemena se dále zkoumají a vybírají se ti nejlepší jedinci.
Dugongové, jinak také nazývaní mořské krávy, patří mezi vodní savce a vyznačují se mohutným tělem. V poslední době se zařadili mezi kriticky ohrožené druhy a kvůli zlepšujícím se technikám lovu byli na mnoha místech již zcela vyhubeni. Ve videu se s dugongy setkáme ve vodách Rudého moře, kde se dosud tito vzácní zástupci sirén vyskytují.
Co všechno přinášejí koně lidem? A jak dlouho už jejich soužití trvá? Kůň je symbolem energie, síly a rychlosti. Zpočátku byl pro člověka pouze loveným zvířetem, později se pro něj na několik tisíciletí stal nejvýznamnějším dopravním prostředkem. Kdy a kde došlo k domestikaci koně? A jak se v průběhu času vyvíjel do své dnešní podoby a jak se zapsal do lidských dějin? Podívejte se.
Video nás seznámí se dvěma exotickými příbuznými známějších pelikánů: člunozobcem africkým a jihoamerickým volavčíkem člunozobím. Oba vzácné druhy jsou k vidění v pražské zoo.
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
Epizoda představuje některé luční rostliny, vřesoviště a živočichy zde žijící. Je představen životní cyklus motýla modráska hořcového, který je vázaný na rostlinu zvanou hořec hořepník. Součástí pasáže jsou i horská vřesoviště tvořená koberci vřesu obecného a hasivky orličí.
Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
Epizoda představuje labutě velké jako vodní ptáky především zámeckých parků. Dále se představují šumavští rysi, na které je vzácnost narazit. Je vysvětlena zimní strategie přežití hmyzu, který dokáže omezit svůj metabolismus během zimního období a přežívat ve stavu diapauzy (larvy, vajíčka i dospělci hmyzu). Z rostlin se pak představí časně kvetoucí čemeřice černé či původně v parcích vysazované severoamerické zeravy.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Co je to vlastně genetika? A proč je pro nás tak důležitá a užitečná? Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou některé květy růžové a jiné bílé? Průkopník šlechtění, Gregor Mendel, v 19. století začal sledovat barvy květů při křížení hrachoru. Na základě jeho práce dnes podobně křížíme třeba krávy, slepice nebo prasata a zvířata tak přizpůsobujeme našim potřebám.
Jedním z nových energetických zdrojů mohou být geneticky upravené neboli transgenní stromy. Cílem genetických úprav je snížit tvorbu ligninu. Ten je ve stromech něco jako kostra. Ze dřeva se lignin odstraňuje poměrně pracně a nákladně, chemickou cestou a párou. Získaná celulóza se potom dá užít k výrobě buničiny, papíru nebo alkoholu, energetického zdroje.
Otylost čili obezita se podle Světové zdravotnické organizace stává globální epidemií. V Evropě jí trpí pětina populace. Česká republika se v tomto nemilém žebříčku posouvá již na třetí místo. Na příbězích pacientů Endokrinologického ústavu v Praze, mezi kterými je i hudebník Jan Burian, se seznámíme s příčinami jejich celoživotního trápení. Přední obezitolog MUDr. Vojtěch Hainer nám přiblíží příčiny obezity a ukáže možnosti léčby, na jejímž konci mohou být i obdivuhodné výsledky.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.