00:50
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s dravými rybami – štikou, candátem, okounem a sumcem. Víte, která ryba si připravuje pro svoje vajíčka hnízdo a hlídá ho?
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Ukázka rostlin, se kterými se setkáváme na začátku letních prázdnin na loukách – chrpy, heřmánky, vzácně rostoucí upolín a kruštíky patřící mezi orchideje. Ze živočichů jsou představeni syslové obecní, dále housenky babočky kopřivové, motýla hojně se vyskytujícího v naší přírodě, a také krutihlav patřící mezi šplhavé ptáky.
Hledáte originální domácí mazlíčky, které jen tak někdo nemá? A co třeba chovat čmeláky? Jsou méně nároční na prostor a můžete je mít i na balkoně v paneláku. Potřebují mít jenom v nejbližším okolí dostupnou potravu, tedy kvetoucí rostliny, ze kterých by mohli sbírat pyl. Pokud máte ve svém okolí dostatek kvetoucích rostlin, stačí už jenom postavit úl a čmeláci u vás mohou bydlet. A na to, jak postavit čmelákům co možná nejlepší domeček, se podíváme ve videu.
Věděli jste, čím se liší vzácný čáp černý od čápa bílého? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Tentokrát budeme hádat ptáka, který má dlouhý ocas, zahnutý zobák a pestrobarevné peří. Mnozí z vás už asi tuší, že by mohlo jít o papouška, ale který druh papoušků žije v horách a nevadí mu sníh? Další zvláštností těchto papoušků je, že se mohou živit nektarem, a to už jen tak nějaký papoušek neumí.
Mezi domestikovanými zvířaty má kočka domací výsostné postavení, a přestože žije s člověkem, nikdy se mu úplně nepoddala. Dokonce by se dalo říci, že kočka je první zvíře, které si ochočilo člověka. Kočky dokonce žily v chrámech, kde je obsluhovali služebníci.
Pojďme se společně s kamerou zatoulat na Šumavu, kde v liduprázdné krajině protéká řeka Křemelná. Jedná se o mimořádně krásnou a čistou řeku. Najdeme zde ledňáčka říčního, skorce vodního, ale i bobra evropského. Původně zde byla osada Frauenthal a plán byl na řece postavit kaskádovitou přehradu. Nic z toho tu však dnes není a my si můžeme vychutnat panensky čistou přírodu.
Terčin zvířecí svět a její tutoriál nás seznámí s tím, co je všechno nutné připravit, abychom vytvořili správné podmínky pro chov miniprasátka a nemuselo být umístěno do útulku.
Kmenové buňky jsou základem pro vývoj celého našeho organismu. Když se po spojení samčí a samičí pohlavní buňky začnou buňky embrya dělit, dochází k vývoji všech důležitých orgánů a částí těla. Jak ale buňky vědí, čím se stát a jakou úlohu mají zajišťovat? Ve videu se podíváme na to, co jsou kmenové buňky, jaké mají funkce a jak je za pomoci dalších specializovaných buněk (organizérů) řízen jejich další osud s ohledem na vývoj jednotlivých orgánů.
Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají žábami a jejich pohybem. Žáby představují prastarou skupinu organismů, která obývá zemský povrch více než 200 milionů let. Dozvíme se, jak se žáby vyvinuly, nebo proč začaly skákat. Video také vysvětluje, jak vznikají zkameněliny a nabízí návod na výrobu domácích zkamenělin.
Některé vypadají jako list, jiné jako větvičky. Strašilky imitují okolní přírodu. Mají tedy mimikry, které je chrání před predátory. Co strašilky požírají a jak je lze doma chovat? Strašilka ke svému životu potřebuje pouze pokojovou teplotu a jednou za den zavlažit. A co potom kudlanky a mnohonožky?
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.