00:50
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s dravými rybami – štikou, candátem, okounem a sumcem. Víte, která ryba si připravuje pro svoje vajíčka hnízdo a hlídá ho?
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Šumavská Křemelná pramení v Železnorudské hornatině a na svém dolním toku vyhloubila nejhlubší kaňon Šumavy. Projděte si s námi její meandry. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Terčin zvířecí svět pátrá po živočichovi, kterým je užovka podplamatá. Tato užovka je stejně jako všichni naši další plazi chráněná. Víte, že se v nebezpečí umí otočit na záda a předvádět mrtvou?
Pojďme společně podívat na video o stavitelích termitech. Termiti jsou nejdéle žijící hmyz na světě. Díky termitům máme deštné pralesy v takové podobě, v jaké je máme. Pomáhají nám rozkládat listí, trávy na savanách a podobně. V neposlední řadě jsou výborným zdrojem bílkovin.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Sedmikráska je na první pohled sice úplně obyčejná kytička, ale má očistné účinky a příjemně chutná!
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Hluchavka roste skromně v příkopě, na skládce, u cesty či v zákoutích zahrádek, kterým se málo věnujeme. Přitom medově voní a je účinná proti nachlazení a kašli.
Ukázka výskytu čápa bílého a základní informace o jeho potravě a hnízdění. V pasáži se představí také náš největší had – užovka stromová –, přičemž je zmíněna i zajímavost k její roli v medicíně.
Jak se chovají králíci? Co potřebují k životu? Jak je správně krmit a co se s nimi dá dělat zábavného? Chtěli byste králíka? Kam se pro něj vypravit? Podívejte se, co doporučuje malá chovatelka.
Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu ptáka se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat jesetera malého v jeho přirozeném prostředí a dozvíme se o něm řadu zajímavostí.
Gepard i levhart jsou velké kočkovité šelmy. Jaký je ale mezi nimi rozdíl? Dokážete je od sebe odlišit? Dozvíte se, jak takové velké kočky loví a jak žijí ve volné přírodě.
Kolik včel žije v úlu? Jak včely vyrábí med? Med či pyl si včely ukládají v plástvi, která je kostrou celého včelstva. Plástev se skládá z rovnoměrných šestihranů. Ty si včely tvoří z vlastního vosku, případně jim včelaři pomohou voskovou destičkou. Pyl včely používají jako zdroj bílkovin, med vytvářejí z květního nektaru. Existují různé druhy medů. Ty rozlišujeme podle toho, ze které rostliny včely vzaly nektar pro tvorbu medu.
Jsou bojoví psi opravdu zlí a nebezpeční? Není to tak jednoduché a rozhodně nenapadají lidi na potkání. V čem je příčina? A jak se chovat, když se setkáme se psem, kterého neznáme?
Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.
14 112
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.