00:50
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Víte, který pták má křídla, ale neumí létat a proč mají ptáci tělo pokryté peřím? Víte, proč se v zimě staví ptáčkům budky a jak na výrobu krmítka? Kteří ptáci jsou stěhovaví? Brďo dnes zkoumá záhady ptačí říše.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí samička snáší vejce, sameček shání potravu. Špačci si staví hnízdo. Čápi své loňské hnízdo stále opravují.
V pralese Mionší v Moravskoslezských Beskydech žije110 druhů obratlovců. Blízko Horní Lomné najdeme největší dochovaný les karpatského typu u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Stručné vysvětlení, jak vzniká jezero a rybník a jaký je mezi nimi rozdíl.
Co dělat, když při procházce přírodou najdete poraněné zvíře nebo ptáče? Rozhodně se sami nepouštějte do žádné akce, ale zavolejte profesionálům ze záchranné stanice. Oni už si budou vědět rady a poraněného živočicha odchytí, aby ho mohli ošetřit. Podívejte se, jak to udělali v tomto případě.
Na první pohled to možná vypadá jako zarostlý, neudržovaný dvorek, prostě džungle. Ve skutečnosti je to plně soběstačný ekosystém, o který není třeba se výrazně starat, ale poskytuje nám léčivé byliny a jedlé plody či květy. Samoúdržbový systém si může za domem vypěstovat každý. Stačí sázet a sázet a počkat, až všechno vyroste.
Klaun Moudronos nám představí stromy a společně se dozvíme, proč je důležité dřevo. K čemu ho můžeme využít, co se z něj vyrábí. Poznáme nejrůznější druhy stromů i plody lesa. Pojďte se podívat, jak můžeme stromy chránit.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápům se vylíhla další mláďata, krmí je a zahřívají. Poštolčím mláďatům rostou pera na křídlech. A špačci se chystají na další mláďata.
Včelí med obsahuje směs jednoduchých cukrů glukózy a fruktózy. Na jejich poměru závisí, jak rychle (nebo pomalu) daný med zkrystalizuje (lidově řečeno „zcukernatí“). Řepkový med cukernatí velmi rychle. Naproti tomu med akátový, který má více fruktózy, cukernatí pomalu, například i déle než rok.
Volavka je nepřehlédnutelným obyvatelem našich rybníků. Tenhle majestátní pták je stále na lovu. Čím se živí a jakým úskalím musí čelit při přežívání zimy?
Jak postavit svému broukovi pěkné bydlení? Insektárium je prostor pro chov hmyzu. Není zas tak těžké jej vytvořit. Do začátku stačí pár rad o složení podkladového substrátu a správný výběr nenáročného druhu brouka.
Jsou bojoví psi opravdu zlí a nebezpeční? Není to tak jednoduché a rozhodně nenapadají lidi na potkání. V čem je příčina? A jak se chovat, když se setkáme se psem, kterého neznáme?
9 585
371
2 037
846
46
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.