Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Jaké to je být vietnamskou fotografkou v České republice? Příběh Nguyen Phuong Thao. Dozvíte se o integraci cizinců, národnostních menšinách a imigraci. Pořad je tlumočen do znakové řeči.
Ačkoli popularita gramofonových desek začala s příchodem moderních technologií klesat, v posledních letech se poptávka po nich opět zvýšila. Jednou z firem, která dokázala na tento narůstající zájem včas reagovat, je česká společnost GZ Media, kterou nyní navštívíme a prohlédneme si výrobní proces i nejnovější trendy.
Miroslav Táborský představuje starobylé hanácké město Kroměříž, jehož historické jádro svědčí o velkých dějinách sídla, které získalo vznešenou přezdívku „Hanácké Athény“. Město figuruje od roku 1998 na prestižním seznamu UNESCO díky Arcibiskupskému zámku a dvojici působivých příkladů historické zahradní architektury. Tento hold božské přírodě nikdy nepřestane okouzlovat svou symbolikou jednak stálého plynutí času, jednak lidské pomíjivosti. Pojďte se podívat.
Závrt je jeden z typických krasových povrchových útvarů, který signalizuje výskyt podzemních prostor pod ním. Podíváme se i do Rudického propadání.
Půdní fond v Česku patří v mezinárodním porovnání k nejvíce ohroženým erozí. Roční ztráty ornice se odhadují na 21 milionů tun půdy. K erozi přispívá nejen klimatická změna a srážky v podobě přívalových dešťů, ale hlavně nevhodný způsob hospodaření. Protože nejsou protierozní opatření v zemědělství ustanoveny vyhláškou, je stále běžné, že se hospodaří na polích s velkou výměrou, ve svažitém terénu či se pěstují pro dané lokality nevhodné plodiny.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.