10:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Delty řek jsou rozlehlá území s jedinečným ekosystémem. V reportáži Miroslava Karase navštívíme nejrozlehlejší říční deltu v Evropě, deltu řeky Volha, která ústí do Kaspického moře.
Václav Cílek putuje do Lahošti nedaleko Duchcova, kde se v minulosti našel keltský poklad. Vysvětlí, jak nález pokladu souvisí s neuváženým využíváním nerostného bohatství v severních Čechách.
Zdymadlo Střekov (Masarykovo zdymadlo) patří mezi největší vodní díla svého druhu v Česku. Dílo bylo vybudováno pod stejnojmenným hradem po 1. světové válce, jeho součástí byla od začátku také vodní elektrárna, čímž vzniklo nejmodernější vodní dílo střední Evropy svého času.
Pořad ukazuje, jaké stopy zanechaly ledovce v Krkonoších a jak přišla Sněžka ke svému zvláštnímu tvaru.
Výprava na jižní Aljašku. Seznámení se s podnebím, obyvateli, městy, dopravou, průmyslem a suchozemským a mořským ekosystémem tohoto subkontinentu. Ukázka, jak vzniká ledovcové údolí.
Zakarpatí patřilo mezi vyhledávané cíle českých turistů. Konflikt, který vypukl na východě Ukrajiny v roce 2014, měl však dopad i na toto místo. Dnes do těchto končin zavítá jen hrstka turistů. My nahlédneme do každodenního života tamních obyvatel. A kromě venkova se podíváme i do Užhorodu.
Pasáž o tom, jak se dnes žije v bývalé Podkarpatské Rusi a dnešním Zakarpatí, očima místních obyvatel.
Napětí na Ukrajině v posledních dnech stoupá. Moskva soustřeďuje u hranic s Ukrajinou tisíce vojáků. Rozhovory mezi prezidenty Putinem a Bidenem k ničemu nevedly. Obyvatelé Ukrajiny se proto chystají na možnou invazi. Dobrovolnické skupiny je učí ovládat zbraně a formovat jednotky, které poskytují podporu armádě.
Miroslav Karas provází největším tržištěm Evropy, které se nachází v Rize, hlavním městě Lotyšska, a seznamuje s místní specialitou, březovou šťávou.
Co všechno musí farmář vědět? Co všechno musí znát? Václav Moravec hledá odpovědi na tyto otázky na rodinné farmě Josefa Stehlíka. O svých zkušenostech s farmařením a zemědělstvím si bude také povídat s farmářkou Lucií Bošinovou.
Vodní přečerpávací elektrárna (VPE) Dlouhé stráně, která jako obrovský akumulátor energie pomáhá stabilizovat českou elektrárenskou soustavu, má certifikát na takzvaný black start (start ze tmy). Při výpadku elektrické energie bude schopná obnovit napětí v přenosové soustavě a nastartovat tepelnou elektrárnu ve Chvaleticích, která je vzdálena od VPE Dlouhé stráně více než 170 km.
V roce 2020 uplynulo 5 let od otevření nové větve Suezského průplavu. Práce na rozšíření Suezského průplavu mezi Středozemním a Rudým mořem byly zahájeny v roce 2014. Jak stavba probíhala? Jaké byly cíle projektu kromě výrazného urychlení plavby z Rudého do Středozemního moře?
Řeka Mekong je životodárnou silou pro více než 60 milionů lidí. Čína, která na horním toku této řeky staví hráze k výrobě energie, však nenávratně poškozuje říční ekosystém níže po proudu. Pro Čínu je využití veletoku i způsob, jak dosáhnout svého – to znamená geopolitického a ekonomického vlivu. Tradiční komunity, které žijí níže po proudu, však politické hrátky nezajímají, jde jim především o obživu. Ke sporům se v následném rozhovoru vyjádří politolog Michael Romancov.
9 849
397
2 248
859
49
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.