10:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Delty řek jsou rozlehlá území s jedinečným ekosystémem. V reportáži Miroslava Karase navštívíme nejrozlehlejší říční deltu v Evropě, deltu řeky Volha, která ústí do Kaspického moře.
Už více než 100 let už se u nás kvalifikovaně pozoruje a předpovídá počasí. Začátkem ledna 1920 totiž vznikl Československý státní ústav meteorologický, předchůdce dnešního Českého hydrometeorologického ústavu. Počasí u nás ale lidé zaznamenávali už dřív. Jak se měnily technologie měření, jak se měnila síť meteorologických stanic, jaké teplotní rekordy za dobu měření v Česku padly, kde se měří a jak se měnila prezentace předpovědi počasí v médiích?
Ukázka vodopádů Iguazú na hranicích mezi Argentinou a Brazílií, které představují největší systém vodopádů na Zemi.
Na území Švédska se nachází rozmanitá přírodní prostředí. Od slunných pláží přes jezera, močály a severské lesy až po tundru za polárním kruhem. Vzhledem k nízké hustotě zalidnění je místní příroda velmi zachovalá. Ve Švédsku tak najdeme 30 národních parků, dva z nich nyní navštívíme. Nejprve nejstarší švédský národní park Hamra, následovat bude prohlídka parku Färnebofjärden.
Následkem ústupu ledovce po poslední době ledové vzniklo v oblasti Berlína velké množství jezer. Před více než 100 lety se tato jezera začala využívat k rekreaci. Například u jezera Wannsee, které má nejdelší pláž ze všech evropských jezer, bylo zřízeno veřejné koupaliště již v roce 1907. Pojí se s ním i poměrně smutná historie. Jezera slouží také k dopravě, Berlíňané je s řekami propojili pomocí kanálů.
Souostroví Špicberky (Svalbard) je na základě Špicberské dohody součástí Norska. Nicméně podle této dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody, stejným právem využívat přírodní nerostná bohatství. Proto zde vzniklo několik ruských osad v jejichž okolí se těžilo uhlí a i dnes zde probíhá geologický průzkum. Na Špicberkách mají základnu čeští polárníci z Jihočeské univerzity.
Na severu Gruzie se nachází tzv. Svanetie, extrémně odlehlá oblast sevřená pětitisícovými vrcholy Velkého Kavkazu. Nejvýše položené osady leží až 2200 m. n. m. Právě nadmořská výška oblasti je hlavním důvodem toho, proč nebyla Svanetie na rozdíl od Gruzie nikdy okupována. Obyvatelé regionu, Svanové, jsou hrdým jihokavkazským národem, který v oblasti žije více než 2000 let.
Reportáž o moldavském víně a putování za jeho tajemstvím do podzemního labyrintu jednoho z největších vinných sklepů na světě.
Ve videu si připomeneme klíčové okamžiky zimních olympijských her z roku 1992 ve francouzském Albertville. Do Francie se zimní olympiáda vrátila potřetí a byla poslední, která hostila i reprezentaci Československa, jejíž hokejisté si z Alp odvezli bronzovou medaili. Krasobruslařka Radka Kovaříková se stala nejmladší českou účastnicí celého klání a Jiří Parma byl třetím nejlepším skokanem na lyžích soutěže. První medaili ze zimních her si jako první z celé jižní polokoule odvezl Nový Zéland.
12 281
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.