06:50
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.
Se známým polárníkem Miroslavem Jakešem se podíváme do Grónska, jak za jeho lidmi, Inuity, tak za divokou ledovou přírodou. Dozvíme se i o historii tohoto ostrova, touze Inuitů po nezávislosti, nebo o tom, co mohou v této zemi ledu zjistit glaciologové.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
Pořad přibližuje, jak vypadá život v Archangelsku, důležitém přístavu, který se nachází v evropské části na severu Ruska.
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Měnící se světové klima vážně ohrožuje současný život v Arktidě. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit. Rovnováha přírody je zde v ohrožení.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Trojmezí je region vznikající přirozeně na hranici tří států, třeba Česka, Polska a Slovenska. Díky tomu se zde utvořila specifická kultura. V následující reportáži nám bude historie i současnost této oblasti představena z různých úhlů pohledu. Nejprve starostou a rodákem české obce Hrčava, poté kovářem z polské Istebné a nakonec příslušníky etnické skupiny Gorolů. Trojmezí láká i turisty, kteří si zde můžou prohlédnout tradiční gorolskou architekturu či vyzkoušet agroturistiku.
Ambergris Caye je největším ostrovem Belize. V minulosti byl ostrov hlavní základnou tamních pirátů. Svůj anglický název získal podle ambry, která se hojně využívala při výrobě kvalitních parfémů. Jednalo se tak o cennou komoditu, se kterou mohli piráti obchodovat. Pobřeží ostrova lemují porosty mangrovníků, které tak vytvářejí unikátní ekosystém.
Klimatická změna kriticky poškodila Velký bariérový útes, největší korálový útes planety. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů. Nejrychleji koráli ubývají v posledních 10 letech. Na vině je stoupající teplota mořské vody. O změnách na korálových útesech hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek.
Prostřednictvím archivních záběrů ČT se můžeme podívat na stručný přehled míst, která povodeň v roce 2002 zasáhla. Uvidíme rozsah povodní na Vltavě, evakuaci Písku, zatopenou Prahu, situaci na Dyji a na Vranovské přehradě a zničené vesnice Zálezlice a Kly.
Kůrovcové kalamity ohromných rozměrů to ukazují jasně: smrkové monokultury v krajině jsou problém. Přesto je lidé znovu vysazují i tam, kde lesy vůbec být nemají. Majitelé půdy v kategorii luk a pastvin ji v rozporu se zákonem zalesňují především smrkovými porosty. Vytlačují tak z krajiny ohrožené druhy rostlin a živočichů, mění tradiční ráz krajiny a ničí její rozmanitost a přitažlivost pro návštěvníky. Vydejme se na Valašsko, do Moravskoslezských Beskyd, kde je tento trend o to bolestivější, oč tradičnější ráz krajiny se zde v rámci Česka doposud zachoval.
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Unikátní ekosystém Milíčovského lesa a přilehlých rybníků patří k méně známým chráněným územím Prahy. Důvodem ochrany této oblasti jsou přirozené doubravy a olšiny, vlhké louky, tůně a rybníky, významná společenstva rostlin a biotopy chráněných živočichů. Pojďte se s námi podívat na kus pražské divočiny.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.