03:57
Ukázka popisuje zhotovení svatováclavské koruny Karlem IV., její symboliku i pasáže z korunovačního řádu.
V polovině čtyřicátých let 14. století se zdála být štěstěna Lucemburkům nakloněná. Na papežský stolec nastoupil Kliment VI., který byl rodinným přítelem, a díky politické podpoře prastrýce Balduina se mohl Karel ucházet o titul římského krále. Dosavadní římský panovník Ludvík Bavor byl v politickém oslabení. Avšak s podporou města Cáchy si své postavení nakonec udržel. V tom samém čase se však rozhořel stoletý konflikt mezi Francií a Anglií. První vážný střet se odehrál u Kresčaku a účastnil se ho i král Jan Lucemburský se synem Karlem. Zatímco pro Jana znamenala bitva hrdinný závěr života, pro Karla otevírala další fázi jeho velkolepé budoucnosti.
Pasáž přibližuje, jaký byl vztah Karla IV. k německým zemím (říši) a konkrétně k Norimberku. Je zde také popsán pogrom na norimberské Židy a postoj Karla IV. k němu. Byl Karel IV. otcem, nebo spíš otčímem vlasti?
Pořad zachycuje způsob volby římského krále, pozadí diplomatického vyjednávání a složitý vztah mezi Janem Lucemburským a jeho synem Karlem IV.
Lucemburské velkovévodství je největším „trpasličím" státem Evropy a zároveň nejmenším státem Evropské unie. Prohlédneme si jeho hlavní město Lucemburk a připomeneme si i jeho historii. Uvidíme středověký hrad, historické centrum, velkovévodskou rezidenci i katedrálu Notre Dame, kde je pochován český král Jan Lucemburský.
Pověst o Krokových dcerách Kazi, Tetě a Libuši, která si vzala Přemysla Oráče. Spolu jsou považováni za zakladatele první české vládnoucí dynastie, Přemyslovců.
„Boleslav morduje svého vlastního bratra Václava…“ Pasáž prostřednictvím barokního sousoší ukazuje místo smrti knížete Václava a v komentáři historiků ji zasazuje do domácích i evropských souvislostí.
Za vlády císaře Karla IV. vzkvétá v českých zemích stavitelská činnost. V ukázce je zábavnou formou zachyceno, jak se za pomoci Petra Parléře stává z Prahy gotická metropole. / Під час правління імператора Карла IV у чеських землях процвітала будівельна діяльність. В демонстраційному фільмі у розважальній формі показується, як Прага за допомогою Петра Парлержа стає готичним мегаполісом.
Jak malá pražská událost uvrhla Evropu do třicetileté války. Hraný dokument o druhé pražské defenestraci a událostech následujících. Pražskou defenestrací začal nejničivější a nejkrvavější náboženský konflikt, jaký starý kontinent do té doby zažil. Zapsal se do dějin jako „třicetiletá válka“. Dal vzniknout novému uspořádání evropského prostoru a nové mentalitě jeho obyvatel.
Evropu pustošil v první polovině 17. století vleklý konflikt, který sice vypukl kvůli vyvrcholení náboženských sporů mezi protestanty a katolíky, ale který byl hlavně bojem o politickou nadvládu. Náboženské vyznání nakonec nehrálo zas tak důležitou roli.
Tělesné pozůstatky světců, ale i zbytky jejich oděvu, obuvi a jiných osobních osobních předmětů, hrály velkou roli v životě společnosti. Relikvie byly spojovány s náboženskými rituály, pořídit je bylo nákladné a sloužily také často jako politický nástroj.
O vikinzích panují dodnes různé skazky a jejich pověst není valná. Proč se vikingové vydávali na své výpravy, jak takové výpravy vypadaly a kam všude tito mořeplavci zamířili? Na čem se plavili? Co o nich vlastně víme?
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.