Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Lymeská borelióza je onemocnění přenosné ze zvířete na člověka a hlavním přenašečem je klíště. MUDr. Jiří Pešina vysvětluje, jaká jsou stadia onemocnění a jaké jsou jejich příznaky.
Když se mléko v lednici zkazí, je kyselé, zapáchá a rozhodně není dobré. Je to proto, že se pasterizuje při vysoké teplotě, a tím se ničí i „hodné“ bakterie, které nemohou v mléce dále pracovat. Z mléka se kysáním vyrábí jogurt. A proč se dřív dávala marmeláda navrch, ale dnes už dospod jogurtu?
Salmonelóza je infekční střevní onemocnění vyvolané bakteriemi rodu Salmonella. Jednou ze základních vlastností salmonel je poměrně snadné rozmnožování. Po dvou dnech se ve vejci s deseti buňkami salmonel, uloženém při teplotě okolo 20 °C, namnoží na několik miliard. Příznaky onemocnění nastoupí velmi brzy a je třeba na ně ihned reagovat. Prevence spočívá především v poctivé hygieně a tepelné úpravě potravin.
Sexuálně přenosné choroby jsou nemoci vyvolávané bakteriemi, parazity, plísněmi, prvoky nebo viry. Mezi nejzávažnější patří syfilis, kapavka, chlamydióza a virové onemocnění způsobující AIDS. Poslechněte si, jaké jsou příznaky průběhu nemocí a jejich důsledky.
Albatrosi jsou specifickou skupinou obyvatel souostroví Galapágy. Populace albatrosů zakládají na ostrovech hnízda. Charakteristická je jejich dlouhá péče o jediného potomka. Při tokání, připomínající spíše souboj, se albatrosi navzájem otírají o zobák toho druhého. Po vyvedení mláďat se jejich dalším domovem stává jižní Pacifik, přičemž se na Galapágy vracejí až po dlouhých šesti letech.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Pořad vysvětluje, jak umělé vodní nádrže utvářejí od nepaměti charakter české a moravské krajiny.
Mezi rybami, především v tropech, najdeme nejrůznější způsoby rozmnožovacího chování, jakým může být i změna pohlaví. I mezi českými zástupci se dá najít velmi kuriózní případ. Je jím hořavka duhová, která klade svá vajíčka přímo do vydechovacího otvoru mlže. V něm se pak zárodky vyvíjí v relativním bezpečí.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Bodnutí hmyzem je nejen nepříjemné, ale může být i život ohrožující. Podívejte se, jak postupovat při alergické reakci nebo při bodnutí například od vosy do jazyka. MUDr. Jiří Pešina vysvětlí, proč snadná pomoc může člověku zachránit život.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.