Následující video vás zábavnou formou seznámí se základními informacemi o trávicí soustavě člověka. Dozvíte se, jak je trávicí soustava dlouhá a co se v ní děje se soustem potravy, které spolkneme. Jak je možné, že se nám do břicha vejde 8 metrů střev?
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
S rýmou se setkal každý z nás. Vyskytuje se na celém světě a s chladným počasím vždy nabírá tato infekce na intenzitě. Podcenění obyčejné rýmy však může vést k vážnějším komplikacím. Jak odlišíme virovou rýmu od bakteriální?
Víte, že nejvýkonnější a nejrychlejší počítač na světě je lidský mozek? Zpracovává miliardy operací za sekundu! A to že nemá s technikou nic společného, není tak úplně pravda. Mozek se skládá z několika částí. Velkého mozku, mezimozku, středního mozku a mozečku. Každá z těchto částí plní specifické funkce. Jaké to jsou?
Vysoký krevní tlak je jednou z nejčastějších příčin invalidity a smrti. V České republice postihuje téměř čtvrtinu dospělé populace. K měření krevního tlaku se používají tonometry, které jsou snadno dostupné i pro domácí měření. MUDr. Jiří Pešina nás seznamuje s tím, jaké nebezpečí představuje vysoký krevní tlak pro náš organismus, jak ho léčit i jak mu předcházet.
Primářka Renata Gaillyová z FN Brno popisuje, jaké jsou dědičné příčiny pro vznik rozštěpu rtu a patra u novorozenců. Ve druhé části se video přesune přímo na operační sál, kde plastická chirurgyně Jitka Vokurková opravuje jednostranný rozštep u novorozeného chlapečka. Při operaci je potřeba rekonstruovat správný tvar kůže, sliznice i svaloviny, aby se zajistil zdravý vývoj dítěte.
Co dělat při záchraně lidského života v případě zástavy srdce? Jak správně provádět masáž srdce, jak dlouho a v jakém intervalu masírovat? Podívejte se, jak správně postupovat.
Věstonická venuše představuje jeden z nejzajímavějších archeologických nálezů na našem území. Její světová unikátnost pak spočívá nejen v její jednoduchosti a síle jejího výrazu, ale i ve skutečnosti, že se jedná o nejstarší známou venuši z vypálené hlíny.
Krev si všichni spojujeme s červenou barvou. Ale jak je to doopravdy? Zhlédněte souhrn základních poznatků o krvi, jako je její složení, objev krevních skupin a možnosti darování krve. Věděli jste, že na existenci krevních skupin přišli ve stejný čas dva různí vědci? A že jeden z nich pocházel z pražského Smíchova?
Vazba je oboustranný tok informací mezi maminkou a dítětem nebo mezi samičkou a mládětem. Existuje organizovaná a dezorganizovaná vazba. Organizovaná má tři podoby. Jedna je nejlepší možná, dvě jsou pochybnější, dezorganizovaná vazba je mizérie. Poškozuje děti i mláďata na celý život. Podívejte se, proč je to tak a jak moc je vazba důležitá pro celý budoucí život.
"Tohle je něco, co bude každý student i každý doktor využívat každý den v dalším století i ve století po něm," řekl Eric Lander svým kolegům, když spolu přečetli lidský genom. Díky tomu můžeme lépe pochopit, jak vznikají různé nemoci a také se jim lépe bránit. Genom je jako kniha příběhů, která byla psána miliardy let a ve které je tolik krásných příběhů.
V České republice se stále objevují případy nákazy HIV. Tato nemoc je sice pořád nevyléčitelná, vhodnou medikací je však možné její propuknutí oddálit. Život s touto chorobou není snadný. Česká společnost AIDS pomoc se zaměřuje na prevenci i pomoc lidem, kteří se s nemocí potýkají.
Reportáž o pandemii španělské chřipky, která si po první světové válce vyžádala víc než 50 milionů obětí.
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.