04:48
Následující video vás zábavnou formou seznámí se základními informacemi o trávicí soustavě člověka. Dozvíte se, jak je trávicí soustava dlouhá a co se v ní děje se soustem potravy, které spolkneme. Jak je možné, že se nám do břicha vejde 8 metrů střev?
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Sexuálně přenosné choroby jsou nemoci vyvolávané bakteriemi, parazity, plísněmi, prvoky nebo viry. Mezi nejzávažnější patří syfilis, kapavka, chlamydióza a virové onemocnění způsobující AIDS. Poslechněte si, jaké jsou příznaky průběhu nemocí a jejich důsledky.
S rýmou se setkal každý z nás. Vyskytuje se na celém světě a s chladným počasím vždy nabírá tato infekce na intenzitě. Podcenění obyčejné rýmy však může vést k vážnějším komplikacím. Jak odlišíme virovou rýmu od bakteriální?
Víte, že nejvýkonnější a nejrychlejší počítač na světě je lidský mozek? Zpracovává miliardy operací za sekundu! A to že nemá s technikou nic společného, není tak úplně pravda. Mozek se skládá z několika částí. Velkého mozku, mezimozku, středního mozku a mozečku. Každá z těchto částí plní specifické funkce. Jaké to jsou?
Bodnutí hmyzem je nejen nepříjemné, ale může být i život ohrožující. Podívejte se, jak postupovat při alergické reakci nebo při bodnutí například od vosy do jazyka. MUDr. Jiří Pešina vysvětlí, proč snadná pomoc může člověku zachránit život.
Bolest zad může být prvním příznakem skryté nemoci osteoporózy. K vážnějšímu stavu už pak není daleko. Osteoporózou je u nás ohroženo až 700 000 lidí. Co dělat při podezření na zranění páteře a hlavně, jak špatnému stavu páteře předcházet?
V lidské pokožce jsou buňky zvané melanocyty, které vytvářejí pigment melanin. Při vystavení slunečnímu záření produkují více melaninu, díky čemuž naše kůže tmavne. Melanocyty často vytvářejí barevné skvrny: pihy, mateřská znaménka a podobně. Pokud se však melanocyty začnou neřízeně množit, vzniká zhoubné nádorové bujení – melanom. S jeho léčbou nás seznámí náš přední dermatolog, prof. Petr Arenberger.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Stejně jako člověk mohou i rostliny trpět nemocemi. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby zkoumají, které odrůdy jsou proti různým nemocem odolné, aniž by se na ně musely aplikovat chemické ochranné postřiky.
Reportáž o pandemii španělské chřipky, která si po první světové válce vyžádala víc než 50 milionů obětí.
Spory o to, jak se lidé naučili mluvit, trvají už 150 let. Někteří vědci jsou přesvědčeni, že jazyk je přímým výsledkem přírodního výběru. Jiní mají za to, že jde o vedlejší výtvor evoluce společně s vývojem kulturním, podobně jako umění číst a psát. Ke čtení a psaní totiž užíváme oblasti mozku původně určené jiným funkcím. Mluvit se děti naučí zdánlivě samy od sebe, bez námahy. Naučit se číst a psát námaha je. Dovednost mluvit lidé zvládli teprve před 5000 lety.
Slyšeli jste o vězeňském dilematu? Je to ekonomická hra. Dva vězně, kteří spolu nemohou komunikovat, si postupně pozve vyšetřovatel. Každému zvlášť řekne: „Budete-li s námi spolupracovat, to znamená, podrazíte-li svého partnera, pustíme Vás. Váš partner dostane pět let. Budete-li oba zapírat, dokážeme jen něco, a tak dostanete oba po třech letech.“ Oba vězňové se odeberou do svých cel a přemýšlejí...
Na přijímací zkoušky na střední školy se v roce 2019 připravovalo kolem 90 tisíc žáků. Nejen je by ale mohlo zajímat, jak se efektivně učit a jak vlastně funguje paměť. Problematiku si osvětlíme s Karlem Ježkem z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paměť je komplexní fenomén, kterým se zabývají různé části mozku. Schopnost systematické práce je ale dovednost, kterou se musíme naučit. Jak? Důležitá je schopnost koncentrace čili soustředění. A neméně podstatný pro přesun informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti je také odpočinek. Jak pracovat s mnemotechnickými pomůckami a kolik opakování vyžaduje hluboké uložení do paměti? A jak se vypořádat se stresem, který je s přijímačkami neodmyslitelně spjat?
Alkohol je látka, která má fyziologické účinky na člověka. Jaké jsou jeho vlastnosti? Co vše způsobuje? Dokážeme se opít jen když si myslíme, že pijeme? Funguje placebo stejně jako požívání alkoholu? Podívejte se na experiment, který tuto teorii vyzkouší.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.