02:28
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Všechny živé organismy jsou složené z buněk. Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu. Buňky se množí dělením.
Pojmem statická elektřina označujeme nahromadění elektrického náboje na povrchu objektu. Elektrický náboj vzniká třením dvou materiálů. Díky statické elektřině můžeme posouvat předměty po podložce či ohýbat proud vody.
Díky statické elektřině dokážeme ohnout proud vody, aniž bychom se jej něčím dotkli! Takový snadný experiment si můžete vyzkoušet i sami doma. Jen musíte najít nějakou plastovou trubku.
Bezpečné svedení blesku a jeho rozptýlení do země. To zajišťuje jímací soustava, soustava svodu a uzemnění, a to je také hlavní poselství Prokopa Diviše. Od dob elektrifikace přibyl do systému ochrany před bleskem ještě jeden důležitý prvek, tak zvaná přepěťová ochrana. Funkce přepěťových ochran se testuje v laboratorních podmínkách, kde se pomocí rázového generátoru simulují účinky blesku na elektrická zařízení. Snažení Prokopa Diviše z pohledu vědy zůstalo sice nenaplněné, místo průkopníka v historii vědy mu ale právem náleží. A díky jemu kultura ochrany před účinky blesku v České republice předběhla o mnoho desítek let okolní evropské státy.
Základní vysvětlení principu i praktického užití takzvaného piezoelektrického jevu.
Víte, čím se do historie zapsal známý český vynálezce Prokop Diviš? A proč to byl jeden z nejuznávanějších vědců nejenom u nás, ale i v celé Evropě? Podívejte se na naši reportáž a zjistěte víc.
Ve videu se dozvíte, proč a jak vzniká blesk, a naučíte se, co je to negativní a pozitivní blesk. Hrom, který blesk doprovází, je prudká vlna, která vznikne, když výboj rychle zahřeje vzduch kolem blesku.
Císařský řez představuje v současné době nejčastěji vykonávanou porodnickou operaci. V České republice přijde tímto způsobem na svět každé čtvrté dítě a celosvětově počet „císařů“ stoupá. Co se ale stane s člověkem jako živočišným druhem, pokud přestane být součástí přírodního porodního systému? Ovlivní císařský řez druh Homo sapiens?
Jak se doplňuje Darwinova teorie evoluce s Mendelovými principy dědičnosti? Slabé místo originální teorie biologické evoluce Charlese Darwina byla takzvaná směsná dědičnost, tedy předpoklad, že fenotyp potomků je průměrem znaků jejich rodičů. Toto vyvrací experimentální práce Gregora Mendela, která odhaluje existenci genových alel a dokáže fenotypové poměry u potomků nejen popisovat, ale i předpovídat.
Kmenové buňky jsou základem pro vývoj celého našeho organismu. Když se po spojení samčí a samičí pohlavní buňky začnou buňky embrya dělit, dochází k vývoji všech důležitých orgánů a částí těla. Jak ale buňky vědí, čím se stát a jakou úlohu mají zajišťovat? Ve videu se podíváme na to, co jsou kmenové buňky, jaké mají funkce a jak je za pomoci dalších specializovaných buněk (organizérů) řízen jejich další osud s ohledem na vývoj jednotlivých orgánů.
Pořad se věnuje rakovině. Co o ní víme a jak ji léčíme? Vysvětluje, jak při dělení buněk rakovinové bujení vzniká, jak ji vědci a lékaři zkoumají a jak se vyvíjejí léky na rakovinu. Přibližuje také život nemocných dětí v nemocnici a roli zdravotních klaunů. A věděli jste, že na samém začátku výzkumu rakoviny stál významný český vědec?
13 609
866
4 825
1 157
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.