09:53
Všechny živé organismy jsou složené z buněk. Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu. Buňky se množí dělením.
Pořad se věnuje rostlinám. Divák se dozvídá o vývoji rostlin (nižší a vyšší rostliny, ložiska černého uhlí) a jak funguje zdánlivě obyčejný, ale veledůležitý proces zvaný fotosyntéza. Dále video popisuje invazivní a léčivé druhy rostlin a zabývá se také komunikací rostlin (podhoubí). A jak si vyrobíte vlastní bionaftu?
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Jeden z prvních optických mikroskopů sestrojil Anthony van Leeuwenhoek. Tyto mikroskopy dokázaly obraz zvětšit až 500x. Anthony van Leeuwenhoek poprvé uviděl krvinky a bakterie a stal se tak objevitelem mikroorganismů. Jak funguje optický mikroskop vám objasní Dr. Michael Londesborough v pořadu Lovci záhad.
Rostliny obsahují buňky a buňky rostlin obsahují chloroplasty. V nich probíhá fotosyntéza a uniká z nich kyslík. V lístečku vodní rostliny můžeme pod světelným mikroskopem vidět každý chloroplast! A pod fluorescenčním mikroskopem má všechno úplně jinou barvu!
Držitel Nobelovy ceny za chemii Venkatram Ramakrishnan objasní funkci buňky lidského těla. Co je to ribozom, chromozom, geny RNA a jak funguje syntéza bílkovin? Jakým způsobem se přenáší geny a informace?
Světová organizace pro potraviny a zemědělství (FAO) pojem hlad nepoužívá. Místo toho říká „potravinová nedostatečnost“. Ale její definice praví, že jde o stav, kdy lidé mají hlad a bojí se, že hlady umřou. Těžké hladovění malých dětí mívá fatální následky.
Opar není jen kosmetickou záležitostí, jedná se o velmi nepříjemné infekční virové onemocnění kůže, které se nejčastěji projevuje na rtech. Vysvětlíme, jak se opar vyvíjí, kdy je nejvíce infekční, jaké se mohou vyskytnout komplikace a jak je možné opary léčit.
Máte rádi slunění? Pak byste měli vědět, že zvyšuje riziko vzniku melanomu. Tato nemoc ročně postihne přibližně 1300 obyvatel ČR. Melanomy tvoří jen dvě procenta ze všech zhoubných nádorů, jsou ale velmi nebezpečné. Ač nenápadné a nebolí, často vytvářejí metastázy a léčba je pak komplikovaná. Poradíme vám, jak průběžně sledovat svou kůži, kdy zajít k lékaři a jak rozvoji melanomu předcházet.
Člověk je veden vrozenou schopností a touhou postarat se o nově narozené či nezaopatřené mládě. Instinktivně pečujeme o své děti, ale i o děti cizí. Na základě vědeckých studií ovšem bohužel zjišťujeme, že jsou-li si rodiče vědomi, že potomek není jejich vlastní, častěji na takovém dítěti páchají násilí. Psychologické mechanismy nám brání chovat se násilně k malým dětem, ovšem v případě nevlastního dítěte tyto mechanismy snadněji selžou.
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
Pořad ukazuje vymírání druhů v minulých geologických érách v důsledku sopečné činnosti a dopadu vesmírných těles na zemský povrch. Co, nebo kdo může za největší katastrofy v dějinách naší planety? A jak tahle velká vymírání probíhala? A jaké události po nich následovaly?
Co je teorie zamrzlé evoluce? Jak se vyvíjí jednotlivé druhy a kdy dojde k jejich vyhynutí? O evoluci a vývoji organismů i dalších otázkách evoluce a evoluční biologie hovoří profesor Jaroslav Flégr..
Jak se klonují myši? Jak se Helena Fulková dostala do Japonska, kde se jí podařilo naklonovat první myš? Doktorka Helena Fulková hovoří o tom, co tento obor obnáší a jaký je význam a dopad klonování.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.