03:15
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Jak se u policie cvičí psi, kteří odhalují nebezpečné látky v zavazadlech? S Inžou se podíváme na výcvik i práci naostro, přímo u celní zprávy. Vzhůru do akce!
Minuty z Krkonoš nám ukáží, jestli se i v horách můžou vyskytovat hadi a ještěrky, které mají rády teplo. Prohlédneme si našeho jediného jedovatého hada, zmiji obecnou s většinou klikatou čárou na hřbetě, ale někdy bývá celá černá. Mezi další plazy, na něž můžeme v Krkonoších narazit, patří užovka obojková, užovka hladká i ještěrka živorodá.
Pokud se tchoř cítí v ohrožení, použije speciální pachovou zbraň. Můžeme ho chovat doma? Za určitých okolností to jde! Co patří do jeho jídelníčku? A jak je s tchořem příbuzná fretka? Popovídáme si o tom s chovatelkou!
Víte, že se v části Labského dolu dochovaly unikátní původní smrkové lesy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Nejvíce rašelinných jezírek najdete na Šumavě. Pamatují i mamuty. V okolí Chalupské slati se v porostech brusinek vyskytují pravé rostlinné poklady, například rosnatka okrouhlolistá, která vábí hmyz na sladkou lepkavou šťávu.
Věděli jste, že největším ptákem na světě je pštros? Původně měl 4 metry a uměl i létat. Dnes je menší a už nelétá, ale drobeček to rozhodně není. Asi všichni znáte mýtus, že když se pštros bojí, strká hlavu do písku. To ovšem není pravda. V písku hledá kamení, které jí. V žaludku mu pomáhá rozmělnit potravu. Pštrosa si můžete pořídit i na hlídání domu místo psa.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Někteří živočichové na zimu vyzrají po svém. Na podzim se nacpou, ulehnou k zimnímu spánku a zimu prospí. Probudí je až teplo jarního sluníčka. Mezi tyhle spáče patří i jezevec lesní. Občas se ale probouzí podle toho, jaká je právě zima a jak vydatné bylo podzimní zásobování. A tady začíná náš příběh, tedy příběhy dvou jezevčích sirotků.
Pořad seznamuje děti s tím, jak správně zasadit květiny. Vysvětluje, která květina se dá zasadit do květináče a kterou je třeba dát do vázy s vodou. Vyjmenovává části květiny (květ, stonek, listy, kořeny) a vysvětluje, k čemu slouží. Dále informuje, co všechno potřebuje taková zasazená květina (slunce, vodu, hlínu, živiny).
Ukázka představuje několik druhů zvířat a rostlin, mezi nimiž najdeme dva druhy ježků – ježka západního a ježka východního. Dalšími z představených zvířat jsou brouk roháč a krahujec, jeden z našich dravců. Z rostlin jsou ukázány orchideje české přírody, tořiče, vzácná tráva kavyl a chráněná bylina třemdava bílá a v neposlední řadě i mák vlčí.
Co jsou to vlastně zuby a jak zuby vznikly? Na to se zeptáme odborníků. Dozvíme se, z čeho se zuby skládají, jaké druhy zubů rozeznáváme, ale také to, jak se zuby vyvinuly ze šupin vodních obratlovců. V průběhu evoluce se u různých druhů živočichů vyvinul různý chrup, který slouží různým účelům.
A ryba promluvila… Zdá se to nemožné? Zvláštní druh akvarijních rybiček zvaný rypoun Petersův vysílá do vody elektrické impulzy. Ty můžeme nejen slyšet, ale také pomocí osciloskopu nebo počítačové zvukové karty vidět. Rypoun se používá ke zjišťování velice malého množství olova a trichlóretylénu ve vodě ve vodárnách. Tato metoda je daleko levnější, než klasické chemické testy.
Rys ostrovid je kočkovitá šelma, která žije také v Jeseníkách. Co v našich lesích ohrožuje velké kočky? Šelmy potřebují prostor a jeden rys operuje na rozloze až 25 čtverečných kilometrů. V devatenáctém století byl u nás zcela vyhuben, ale postupně se začal vracet. Ochrana rysů záleží především na lidech, kteří se v české přírodě pohybují.
13 958
796
4 754
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.