03:15
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Písničku ,,Když jde malý bobr spát" zná většina z nás, ale co vlastně víme o bobrech doopravdy? Věděli byste, proč si staví hráze? Je nebezpečný lidem a můžeme ho považovat za škůdce? A co třeba spojení bobra s léčitelstvím, které se táhne už někdy od středověku? Nejste si jistí odpověďmi? Nevadí, můžete je najít spolu s Inžou.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí mláďata se líhnou. Čápům už se vyklubala. A špaččí mláďata vylétají z hnízda.
Pojďme se společně podívat k poštolkám. Věděli jste, že neodlétají do teplých krajin? Pěkně tu s námi zůstvávají přes celou zimu. Přestože mají hodně času, svá hnízda si nestaví. Využívají hnízda již hotová nebo se zahnízní klidně u vás v truhlíku.
Jak to vypadá, když se chov prasátek nevyvíjí zrovna podle našeho očekávání? Miniprasátka jsou oblíbenými domácími mazlíčky, i když jsou finančně a chovatelsky mnohem náročnější než třeba psi nebo kočky. Také často vyrostou a mini vůbec nejsou.
Máte rádi brambory? Neváhejte ochutnat také batáty. Přestože jim jsou hodně podobné, nejsou vůbec příbuzné. Batáty sice pocházejí také z Jižní Ameriky, ale jsou sladší, mají více vitamínů a jsou starší. Proto jsou také dražší než brambory. Údajně se také jedná o jedno z prvních jídel, které člověk jedl. V Peru se našly zbytky batátů staré přes 10 000 let.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Víte, že mezi nejlépe fungující stát na světě patří právě včelí stát? Poznejte, jaký je způsob života včel ve včelím společenství, seznamte se s prací včelaře a jeho největším nepřítelem roztočem Varroa destruktor, který způsobuje úhyn včelstev.
Jak dostat píci z louky pod střechu? Dřív to byla velká dřina, ale dnes nám s tím pomáhají nakladače a manipulátory. Pokrok naštěstí nejde zastavit. Schválně jestli zjistíte, jaký je rozdíl mezi různými nakladači. Větší svaly než ty lidské mají nakladače teleskopické! A co znamená slovo teleskopický? Co všechno tyhle nakladače dokážou?
Zajímavosti z červencové přírody. V pasáži se představují vlaštovky jako běžní obyvatelé venkovských sídel, dále plovatky bahenní a dravec moták pochop vyskytující se převážně v okolí větších rybníků. Z rostlin je představena kyprej a žlutě kvetoucí vodní stulík. Součástí ukázky jsou i vzácné orchideje.
S narůstající potřebou lidstva snižovat vyprodukovaný odpad se rozmohl trend vermikompostování, tedy kompostování pomocí žížal. Vermikompostér můžeme mít jak na zahradě, tak i v bytě. Jak se o něj starat a co všechno žížaly dokážou proměnit na skvělé hnojivo pro rostliny, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
„Chtěl bys vidět supr dům? Tak si dojdi k termitům.“ Dnes v Africe navštívíme termitiště. Termiti jsou vlastně jako naši mravenci. Žijí v koloniích a vytvářejí si velice pevné obydlí, které nerozšlápne ani slon. Z čeho své obydlí na poušti staví? Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Objevte sílu žacích strojů! K čemu slouží? Na zahradě nám sice postačí strunová sekačka, ale čím se seče na polích? Seznamte se s jedním z nejvýkonnějších zemědělských strojů, řezačka i kámen rozmačká! A k čemu je to dobré? Stroje usnadňují práci a zvyšují výnosy! A tyhle stroje dělají přesně to, na co obyčejná sekačka nestačí. A kdo je větší sekáč: Karel, nebo Jonáš?
14 008
797
4 765
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.