03:32
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Epizoda ukazuje na rozdíly mezi liškami a jezevci žijícími v lesních norách. Jsou zde představeny některé lesní stálezelené rostliny v podobě brčálu barvínku, mechů, jehličnanů, cesmín a břečťanů. Ukázka dále pojednává o bříze bělokoré jako stromu rostoucím i na nehostinných stanovištích, kde se jiné stromy neuchytí, a také obsahuje záběry vzácného stáda losů.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
Jaký je život s pumou? Romana Mrskošová nám prozradí, jak na výchovu pumy, čím se krmí a co vše potřebuje k životu v našich podmínkách. Jaké zkušenosti potřebujete k chovu velké šelmy?
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
Rostliny se dají rozmnožovat různými způsoby. Jedním z nich je „řízkování“. Pozor nemá to nic společného s oblíbeným jídlem. Snad jenom to, že se také řežou kousky. Uvidíte, jak správně postupovat při množení africké fialy. A vlastnoručně vypěstovaná kytička je ten nejkrásnější dárek, třeba pro maminku.
Motýli, to nejsou jenom bělásci nebo barevné babočky létající z květu na květ. Motýli jsou i můry, které létají hlavně v noci, nebo šatní moli, jejichž larvy si rády prokousávají chodbičky oblečením ve skříni. Proč mají někteří tak nádherné ochranné zbarvení? Jak dýchají motýli? A jak se vyrábí hedvábí?
Víte, kde u nás můžete zahlédnout vranku obecnou, bizarní rybku, která špatně plave? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Věděli jste, že přirozených borových lesů není v České republice mnoho? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Čajovník pochází z tropů a subtropů. Čajové lístky se zde sbírají a dále zpracovávají na zelený a černý čaj. Ovocné čaje vůbec čajovník neobsahují, ty jsou z květů a plodů jiných rostlin. Sledujte celý proces zpracování čaje, slibujeme, že se dozvíte mnoho zajímavých informací.
Nahlédněme společně do rodiny špačků. Jak to u nich chodí, když se vrátí z teplých krajin? Jak si hledají své polovičky? Špačky poznáme podle jejich nezaměnitelného lesklého peří. Myslíte, že byste je nepoznali? Zkuste to.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
O koze existuje mnoho přísloví a pořekadel. Říká se o nich ledacos. Jenže není koza jako koza! Představíme si různá plemena koz a jejich specifika. Proč je jich tolik? A schválně se zkuste zamyslet, kolik znáte příběhů a pohádek o kozách.
12 294
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.