03:05
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
Volavka je nepřehlédnutelným obyvatelem našich rybníků. Tenhle majestátní pták je stále na lovu. Čím se živí a jakým úskalím musí čelit při přežívání zimy?
Víte, že se v části Labského dolu dochovaly unikátní původní smrkové lesy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Otakárek fenyklový je jedním z našich nejkrásnějších motýlů. Je nápadně velký, má ostruhy a pestré barvy. Patří mezi chráněné živočichy. Při setkání s ním v přírodě ho neberte do dlaní, mohli byste mu uškodit. A pozor, nezašlapávejte housenky!
Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Víte, že běžec indický má oproti kachnám vzpřímený postoj? V tomto díle pořadu "Chcete mě?" se dozvíte, nejen proč tomu tak je, ale i spoustu dalších informací o jejich chovu.
Puštík bělavý, naše druhá největší sova, loví především v noci. Nestaví hnízda a pro vyvedení mladých potřebuje kupříkladu staré zlomené stromy. Ty však vlivem lesního hospodaření mizí, a tak mizí i přirozená hnízdiště těchto sov. Ruší ho i turistický ruch. V české přírodě jsou pouze dvě místa, kde se tito ptáci rozmnožují, v Beskydech a na Šumavě.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Dnes se zaměříme na ptačí kamarády. Víte, proč jsou ptáci v přírodě nenahraditelní? Jak jim můžeme pomoci? Co můžeme nabídnout ptákům do krmítka a kam ho umístit? O tom všem si budeme povídat s kamarádkou žížalou.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Věřili byste, že motýli a mravenci mohou mít něco společného? Mohou být na sobě dokonce závislí? Navštivte Beskydy a tento unikátní vztah, který se vytvářel miliony let, můžete pozorovat. S úbytkem mravenců a mateřídoušky rychle mizí z naší krajiny i modrásek černoskvrnný.
Oteplování planety je obecně problémem, se kterým se musí něco dělat. Neprospívá rostlinám, lidem a většinou ani zvířatům. Nicméně se najde jeden živočich, který čerpá z oteplování určité výhody. Věděli byste, o jakého živočicha se jedná? Kde ho najdeme a proč mu oteplování planety zatím vůbec nevadí?
S narůstající potřebou lidstva snižovat vyprodukovaný odpad se rozmohl trend vermikompostování, tedy kompostování pomocí žížal. Vermikompostér můžeme mít jak na zahradě, tak i v bytě. Jak se o něj starat a co všechno žížaly dokážou proměnit na skvělé hnojivo pro rostliny, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.