04:42
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Pravěcí lidé postupně opouští kamenné nástroje a objevují výhody kovů – bronzu a železa. S příchodem nových materiálů se urychlují běžné činnosti a rozvíjí se obchod.
Trilobiti jsou kompletně vyhynulou skupinou mořských prvohorních členovců. Jejich četné zkameněliny u nás nacházíme např. v oblasti tzv. Barrandienu, do kterého patří i Český kras. Na jejich výzkumu se zde podílel i Joachim Barrande, jehož precizní a rozsáhlá práce dodnes budí zasloužený obdiv.
Nejstarší české dějiny jsou zachyceny v Kosmově kronice a z ní vyšel ve svém beletristickém zpracování Alois Jirásek. Podívejte se, jak se na naše nejstarší dějiny a jejich umělecké zpracování dívají odborníci a odbornice dnešním pohledem v pořadu Historie.cs.
Představení moderních metod experimentální archeologie na příkladu skanzenu Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.
Landek Park je největším hornickým muzeem u nás. Návštěvníky místo okouzlí svojí autenticitou hornického prostoru i spojením technické památky s přírodní, tedy s vrchem Landek. Ředitel muzea nás provede po historické šatně a důlní expozici. Herec Josef Polášek tak na vlastní kůži pozná denní režim horníků a zjistí, že Bezručovy verše o „svalech ztuhlých v železo“ opravdu nadsazené nebyly.
Počátky průmyslu v českých zemích jsou spjaté s manufakturami. Nejvíce jich bylo textilních a sklářských. Využívaly přírodní zdroje, kterými český stát oplýval. Podívejte se na počátky průmyslu na příběhu patrně nejstarší nepřetržitě fungující sklárny na světě. Najdete ji v Harrachově a její výrobky používali obyčejní lidé i králové a císaři. Její příběh vypráví stejně jako příběhy dalších manufaktur i o přechodu od feudalismu ke kapitalismu. Jak se to stalo?
Historie dobývání drahých kovů u nás je spjata nejprve s Kelty, kteří je nacházeli zejména v říčních tocích. Rýžování zejména zlata končí kolem roku 1000, kdy se tento způsob získání drahého kovu už nevyplácel. Začalo se s hlubinným dobýváním. Významnými lokalitami bylo Jílové, Kutná Hora, na Moravě, například Zlaté Hory.
Od konce druhé světové války a zejména pak v 1. polovině 50. let 20 století přijížděli do ČSR sovětští poradci a působili na nejrůznějších postech ve státním aparátu, na ministerstvech, radili při politických procesech a také v hospodářství. Cílem byla naprostá unifikace zemí sovětského bloku ve všech směrech. Tito „špičkoví odborníci" zavádějící nové sovětské způsoby v ekonomice ovšem způsobovali spíše devastaci dosavadního systému než nějaký pokrok. Výsledky byly katastrofální.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Víte, odkud vzali inspiraci tvůrci vojenských maskáčů? Od ropuchy zelené. Ta přišla na účinnost tohoto šatu pro maskování a mimikry už dávno. V dnešním díle se podíváme na život v přírodě do žabí říše. Uvidíme i na jiné druhy žab, jako je skokan, rosnička nebo kuňka obecná. Zvláště si všimneme osudu jedné ropuchy obecné, která měla ve svém rybníku příliš mnoho nápadníků.
Jaký vliv má bobr evropský na okolní krajinu? Jeho působení odhaluje Dan Bárta přímo v terénu. Ve videu ukáže kupovité stavby z větví (bobří hrady), ohlodané stromy kolem vodních toků a bobří hráze. Přitom potkává další živočichy, například velevruba, žábu ropuchu a vzácnou kuňku. Na závěr pak nastiňuje, co by asi na činnost bobra v naší krajině řekl ekolog, vodohospodář nebo hajný, a ostatní vyzývá k ohleduplnému pozorování přírody.
Brďo vám ukáže, že pod hladinou rybníků, řek nebo moří nežijí jenom ryby, ale i spousta dalších drobných živočichů a roste tu řada rostlin. Dozvíte se, jak dýchají ryby, co to znamená obojživelník a že delfín a velryba jsou savci. Pak vám prozradíme, co je to plankton, jak se vyrobí periskop, odkud se vzala ponorka, co má společného s kytovci a kdo nafilmoval podmořský svět. A spoustu dalších věcí zpod hladiny.
Má se stát Kokořínsko Máchův kraj chráněnou krajinou oblastí? Posuďte sami. Diskuze, které se na toto téma vedou, předkládají důkazy, proč rozhodně ano. V této jedinečné oblasti se nachází na 60 druhů rostlin a unikátních živočichů. Neopomenutelnou památkou je Máchovo jezero nebo hrad Bezděz. Sám Mácha tuto oblast mnohokrát navštívil a tento kraj zařadil do svých děl.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.