04:40
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Přilétá čapí samec, opravuje hnízdo a čeká na samičku. Poštolčí samec hledá místo pro hnízdění, vyhlíží poštolku. Špačci své námluvy pozdrželi. Přilétá první vlaštovka.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí samička snáší vejce, sameček shání potravu. Špačci si staví hnízdo. Čápi své loňské hnízdo stále opravují.
Věděli jste, že v naší nejrozsáhlejší stepi se mimořádně daří jednomu z divů naší přírody? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Zajímavosti z české jarní přírody. Ve videu jsou ukázány běžné druhy živočichů (ruměnice pospolná, brhlík), ale i vzácné druhy (skokan ostronosý, čejka). Dále jsou představeny i jarní byliny (jaterník podléška) a z jara rozkvétající dřeviny (dřín).
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Představeny jsou i některé jedlé houby našich lesů.
Víte, že se jedna z největších orchidejí Evropy dožívá více než 80 let? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Dnes se zaměříme na ptačí kamarády. Víte, proč jsou ptáci v přírodě nenahraditelní? Jak jim můžeme pomoci? Co můžeme nabídnout ptákům do krmítka a kam ho umístit? O tom všem si budeme povídat s kamarádkou žížalou.
Pasáž o obdělávání zemědělské krajiny – pole –, o pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat. Seznamuje také s živočichy, které je možné na poli spatřit.
Věděli byste, co se děje v líhni? Jak dlouho trvá kuřátkům, než z nich vyroste kohout či slepice? A dá se dopředu rozpoznat, jestli bude z kuřete slepice nebo kohout? Pojďte se podívat. Také si povíme, co vše patří do kuřecího jídelníčku.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Dnes se zaměříme na význam stromů a jejich důležitost pro náš život. Zamyslíme se nad tím, co všechno nám stromy poskytují. A jak jim můžeme pomoci my? Budeme o stromy pečovat a třeba i nějaké nové zasadíme. A proč bychom měli?
Má se stát Kokořínsko Máchův kraj chráněnou krajinou oblastí? Posuďte sami. Diskuze, které se na toto téma vedou, předkládají důkazy, proč rozhodně ano. V této jedinečné oblasti se nachází na 60 druhů rostlin a unikátních živočichů. Neopomenutelnou památkou je Máchovo jezero nebo hrad Bezděz. Sám Mácha tuto oblast mnohokrát navštívil a tento kraj zařadil do svých děl.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí během pozdního léta, především pak běžné druhy jako zvonek kopřivolistý, komonici, mateřídoušku. Zároveň jsou představeny některé nepůvodní druhy rostlin, které svou přítomností vytlačují původní druhy. Jedná se především o tři druhy netýkavek. Ve stinných chladných roklích lesů se můžeme setkat s kopretinou žebrovicí různolistou.
Puštík bělavý, naše druhá největší sova, loví především v noci. Nestaví hnízda a pro vyvedení mladých potřebuje kupříkladu staré zlomené stromy. Ty však vlivem lesního hospodaření mizí, a tak mizí i přirozená hnízdiště těchto sov. Ruší ho i turistický ruch. V české přírodě jsou pouze dvě místa, kde se tito ptáci rozmnožují, v Beskydech a na Šumavě.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.