04:40
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Přilétá čapí samec, opravuje hnízdo a čeká na samičku. Poštolčí samec hledá místo pro hnízdění, vyhlíží poštolku. Špačci své námluvy pozdrželi. Přilétá první vlaštovka.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky budují hnízdo z bláta ve chlévě. Špačci se střídají v sezení na vejcích. Čápi i poštolky dál zahřívají svá vejce.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí samička snáší vejce, sameček shání potravu. Špačci si staví hnízdo. Čápi své loňské hnízdo stále opravují.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Někteří živočichové na zimu vyzrají po svém. Na podzim se nacpou, ulehnou k zimnímu spánku a zimu prospí. Probudí je až teplo jarního sluníčka. Mezi tyhle spáče patří i jezevec lesní. Občas se ale probouzí podle toho, jaká je právě zima a jak vydatné bylo podzimní zásobování. A tady začíná náš příběh, tedy příběhy dvou jezevčích sirotků.
Věděli jste, že brambory pocházejí z Ameriky, kde je pěstovali staří Inkové? V Evropě dlouho neměly své upotřebení, dokonce se po nich i někdo otrávil. Jak je to možné? A kdo přišel na to, co s bramborami v kuchyni počít? Podívejte se sami.
V záchranné stanici nám představí Káču, straku obecnou. Je pravda, že straky kradou? Jaké jsou společné znaky krkavcovitých ptáků? Mohou se naučit mluvit? A ještě ledacos zajímavého nám poví pan Kolomazník z této stanice.
Víte, že život skorce vodního je bezprostředně spojen s horskými potoky? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba do lesa k mraveništi.
Věděli jste, že jeden ze způsobů, jak ochránit ohrožené druhy rostlin, které rostou na moravských stepích, je nechat ovce, kozy nebo telata, aby převzaly roli křovinořezů? V reportáži ze Zpráviček se o tomto pomocném způsobu spásání stepí dozvíte více.
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Seznámení s různými druhy budek pro různé druhy ptáků. Pasáž ukazuje i možnosti přikrmování ptáků a čištění budek.
Víte, že rozsáhlé bukové lesy v Jizerských horách rostou bez zásahu lidské ruky již stovky let? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Jak se starat o domácí mazlíčky přes zimu? Jak je správně krmit? Především zvířata, která jsou zvyklá přes rok běhat venku, potřebují v zimním období vhodně upravený jídelníček, aby měla i tak dost energie a vitamínů. Některá upadají do zimního spánku, a tudíž není potřeba řešit nic.
Když políbíte v pohádce žábu, promění se v prince nebo princeznu. Myslíte si, že to doopravdy funguje? Inu, můžeme to vyzkoušet. A jak je to s jedovatostí obávaných pralesniček přezdívaných také šípové žáby, protože si z jejich jedu domorodci vyráběli jedovaté šípy? Jsou opravdu tak nebezpečné? Pojďme si to vyzkoušet.
Víte, kdo je považován za nočního krále Afriky? Je to tato nenápadná okatá opička jménem komba. Jedná se o hodné stvoření žijící v mopanové buši. Vypadá jako naše veverky a možná byste se s ní chtěli kamarádit. Nazapomínejte, že to jsou divoká zvířátka a na svoji hygienu zrovna nedbají. Komby si značkují nejen území, ale i samy sebe. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
12 298
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.