03:20
K abdikaci prezidenta Václava Havla v červenci roku 1992 došlo v souvislosti s chystajícím se rozpadem československé federace. Reagoval tím na vyhlášení Deklarace nezávislosti Slovenskou národní radou. Jednání českých a slovenských politiků nevedla k oboustranné dohodě o nové podobě společného státu. Hlavní body dohody byly domluveny ve vile Tugendhat premiéry Mečiarem a Klausem. Havel byl poté v lednu 1993 opět zvolen, a to jako první prezident České republiky.
Po parlamentních volbách na začátku června 1992 přišla o měsíc později i volba československého prezidenta. V ní se ukázalo, že představy obou vítězů voleb, Občanské demokratické strany v české části a Hnutí za demokratické Slovensko v slovenské části, o budoucím uspořádání státu jsou natolik rozdílné, že urychlují rozpad společného státu. Jedním ze symbolů tohoto rozpadu bylo i nezvolení československého prezidenta, kdy jediným kandidátem byl Václav Havel. Stalo se tak pro odpor slovenských poslanců. Podívejte se na výsledky volby i shrnutí následujících neúspěšných voleb.
Pojďme se společně podívat na historii vzniku naší republiky. Český stát vznikl již kolem roku 900 a vládli mu tenkrát Přemyslovci. Nejmocnějším českým králem, nazývaným otcem vlasti, byl Karel IV. Až v roce 1993 se Československá republika rozdělila na Česko a Slovensko.
Václav Havel s manželkou Olgou sledují vyhlášení výsledků voleb v roce 1992 a komentují je. Václav Havel na pozadí vyjádření vítězů reflektuje rozpad státu, jemuž nedokázal zabránit.
Václav Havel, Pavel Kohout a další disidenti se stávají motorem úvah, které vrcholí v myšlence velké petice všech petic, kterou se lze konkrétně a jednoznačně postavit režimu. Textu, za nějž se mohou postavit všichni, nekomunisté, bývalí komunisté, křesťané, všichni proti vládnoucímu establishmentu a bahnu, které produkuje.
Pasáž popisuje zásobování a hlad v Rakousku-Uhersku během první světové války, analyzuje jeho příčiny a dopad na výsledek války.
Válka pro běžného občana nemusela znamenat nic mimořádného, v protektorátu panoval relativní klid. Až konec války přinesl častější bombardování a řada lidí začala stavět bunkry, zejména tam, kde domy neměly sklepy. Příchod fronty pak potřebu ukrýt se ještě zesílil. Ladislava Klásková ve vzpomínce pro Paměť národa líčí události během ostravské operace.
Jak zaznamenaly kamery prvního československého prezidenta a jak se na něj vzpomínalo v roce, kdy Československo slavilo 50. výročí vzniku? Podívejte se na archivní záběry z Československého filmového týdeníku z roku 1968.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.