01:00
Tento vzácný drobný živočich, který vydává nezaměnitelný zvuk, z našich krajin už málem vymizel. Zůstává v Beskydech, kde se ještě hojně pěstují ovce. Na nich je totiž závislý, protože vytvářejí ideální podmínky pro jeho život.
Louky plné barevných květů, až oči přecházejí. Najdete je v Krkonoších. Přestože není jednoduché o podobné louky pečovat, tady se to daří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Věřili byste, že motýli a mravenci mohou mít něco společného? Mohou být na sobě dokonce závislí? Navštivte Beskydy a tento unikátní vztah, který se vytvářel miliony let, můžete pozorovat. S úbytkem mravenců a mateřídoušky rychle mizí z naší krajiny i modrásek černoskvrnný.
Pojďte se s námi podívat, čím vším žije louka. Svět hmyzu je pro nás lidi tajemný a fascinující. Kusadla, tykadla, křidélka i krovky vám ukážeme z bezprostřední blízkosti a vy se přesvědčíte o tom, jak je příroda dokonalá. Pojďte se s námi podívat do paralelního světa, kde se chodí výhradně po šesti nohou a žije tu nejrůznorodější skupina živočichů na zemi.
Slunéčka jsou nesprávně nazývána beruškami. Díky svému výstražnému zbarvení jsou slunéčka viditelná na rostlinách už z dálky. Lezou na vrcholky rostlin, kde se právě vyskytují kolonie mšic, jejich potrava.
Věděli jste, že zvonek český se vyskytuje jen na krkonošských loukách a nikde jinde na světě? V jedné minutě vás seznámíme se zajímavostmi naší flory a fauny.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Šunkové rolky se šlehačkou a křenem – to nemohlo chybět před lety na žádné slavnostní tabuli. Křen patří mezi nejostřejší brukvoviny a je patřičně štiplavý. Už dlouhé roky se u nás pěstuje jako koření i léčivá bylina. Roste také volně v přírodě, ale ten pěstovaný je lepší. A kdy ho sklízet? Na podzim, když jeho listy začínají hnědnout. V písku nám vydrží ve sklepě čerstvý až do jara.
Prozkoumáme živočichy, kteří jsou na Zemi už 300 milionů let. Mezi plazy patří třeba had, krokodýl nebo želva. Jaký má vliv na jejich život okolní teplota? Proč mají tělo pokryté šupinami? Jak často potřebují jíst a jak velkou porci mohou sníst?
Lociku setou známe už z vyobrazení v chrámech a hrobkách faraonů. A co to má společného se salátem? Egypťané vzývali vlastního boha salátu! A císař Augustus mu nechal postavit sochu. Kolumbus ho přivezl do Ameriky. Tohle a mnohem víc se dozvíte v tomto videu.
Dýně, jedna z nejstarších kulturních plodin na světě. Ve videu se dozvíme o jejím původu. Představte si, že se našla semena dýní, která jsou stará až sedm tisíc let. Odkud a kdy k nám byla tato lahůdka přivezena? Byla její domovinou Indie nebo Amerika?
V pořadu Terčin zvířecí svět se podíváte do podvodního tunelu, kde si můžete prohlédnout ryby našich rybníků. Jaké to jsou? Věřte nevěřte, uvidíte vyzu velkou, kapra, jesetera, candáta, okouna či plotici a ani se při tom nenamočíte.
Pojďte si s námi zazpívat písničku o broucích. Můžete si pak také nějakého broučka vymodelovat. Inspiraci načerpejte z videa nebo z vlastní představivosti. Zkuste odpovědět na pár otázek: Věděli byste, proč jsou i ti nejmenší broučci důležití a proč je potřeba je chránit? Poznali jste některé hmyzí kamarády z videa? A jaké brouky znáte vy?
Víte, proč na jednom z nejníže položených míst v Česku rostou podhorské i horské druhy rostlin? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Seznámení s vybranými přírodními zajímavostmi České republiky. Pasáž se tematicky zaměřuje na zvětrávání v krajině (na příkladu kamenného moře), pozůstatky dávné sopečné činnosti na území Čech (výrony sopečných plynů), na památná místa a stromy, ale i na jeleny a jejich paroží.
Když děti učí telka! Naučme se se žáky 3. ročníku rozpoznávat a třídit plody. Uvědomme si, z jakých částí se rostliny skládají. Kde na rostlině najdeme plod a k čemu slouží? Jak bychom plody mohli roztřídit? Víte, co patří mezi peckovice, malvice a bobule? Vůně plodů už na vás čeká!
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Špačci přilétají z teplých krajin a zpěvem si namlouvají samičky. Čapí hnízdo je zatím prázdné, i vlaštovky jsou stále na cestě z teplých krajin. Poštolky se namlouvají vysoko na nebi.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pták kvakoš noční je velký švihák, vypadá uhlazeně a ušlechtile, jako by ani nežil v bahnem páchnoucích místech naší přírody. Jeden kvakoš se při odletu z rybníka do teplých krajin opozdil, ale lidé se o něho postarali, takže na jaře si mohl najít svou družku. Tak začalo hnízdění a ptáci přivedli na svět mladé. Rodiče však měli mezi sebou neustálé půtky a mladí to asi okoukali. Jejich škorpením nejvíc trpělo nejmladší mládě. Jak se s tím kvakošek Jednopírko vyrovnal?
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.