01:07
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Pořad seznamuje s Českou republikou. Pomocí globusu a mapy se děti dozvědí, kde se ČR nachází, jak vypadá a s jakými státy sousedí. Dále zjistí, jaký je náš státní znak a národní strom, kdo je náš prezident a jaká je naše státní vlajka a státní hymna. V pořadu je názorně představena česká příroda: hory, lesy, řeky, přehrady, rybníky, léčivé prameny, louky, pole, vesnice a města.
Krasové propadání, jak to asi může vypadat? Potok Bílá voda teče krasovým údolím, dokud se nepřiblíží ke skalní stěně. Tam podzemními kaskádami mizí v jeskyni. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Bude zima, bude mráz. To se zpívá v jedné lidové písničce. Co je to vlastně mráz? Proč nám mrazem červenají tváře? A umí mráz malovat? A jak nám mráz pomáhá objevovat minulost? Pojďme společně objevovat tajemné rozmary zimní přírody.
Největší podzemní jezero najdeme v Bozkovských dolomitových jeskyních v severovýchodních Čechách. Ty nabízejí i překrásnou krasovou výzdobu. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Pojďme se společně zatoulat s kamerou do Krajiny břidlice a dozvědět se opět něco zajímavého. Navštívíme Flascharův důl, kde nám vysvětlí, jak taková břidlice vznikala a na co se používá. Věděli jste, že vytěžený materiál právě z tohoto dolu byl použit na střechu našeho Národního divadla a dalších významných budov v Evropě? Slyšeli jste pojem břidlicové tabulky, ale nedokázali jste si je představit? Víte, kdo je patronkou všech horníků? Odpovědi nejen na tyto otázky zjistíte ve videu.
Ukázka krajiny, která byla v minulosti poznamenaná těžbou břidlic a nyní je chráněným územím na Plzeňsku. V pořadu jsou představeny místní přírodní podmínky – svahy pozvolna porůstající pionýrskými druhy dřevin (bříza, borovice), haldy po těžbě či zatopená těžební jáma s kyselou vodou.
V Broumovském výběžku najdete nejrozsáhlejší pískovcová skalní města Evropy. Přijeďte prozkoumat labyrinty chodeb, jezírek a vodopádů a navštivte Adršpašsko-teplické skály. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 5. ročníku, jaké jsou anglické názvy našich sousedních států. Jak se řekne anglicky vlajka a jak vypadá ta naše? Určíme hlavní město České republiky a vyjmenujeme naše pohoří. Představíme si některé významné české spisovatele a hudební skladatele.
Víte, že prameny dvou vodních toků se mohou potkat a zase rozdělit? V jedné minutě vám představíme zázraky flory a fauny naší přírody.
Do plné sklenice vody budeme postupně přidávat mince. Přeteče voda přes okraj? Kolik se vejde mincí do sklenice? Můžete předem i odhadovat. Potřebujete jen sklenici, vodu, mince a tácek. Vysvětlení tohoto jevu se také dozvíte, podívejte se.
Jednou z možností výroby elektřiny je použití větrné elektrárny. V Čechách několik takových elektráren máme, ale jejich obliba ve světě je ještě větší. Největší větrné elektrárny jsou pak postavené na moři. Více o větrném pohonu v reportáži z Wifiny.
Pojďme se společně podívat na video, kde zjistíme, jak by to vypadalo bez vzduchu. Pokud by nebyl vzduch, pravděpodobně bychom se udusili. Čím větší je předmět, tím větší odpor vzduchu na něj působí. Pokud působíme silou na nějaký předmět, stejně velká síla působí i na nás. Bez vzduchu bychom také vůbec nic neslyšeli. Vzduch je ve skutečnosti vibrování materiálu, který se přenáší do našich uší.
O předpověď počasí se pokoušel už Aristoteles, ale bez přístrojů mu to moc nešlo. Velký pokrok přineslo 17. století a vynálezy barometru a barografu. Od roku 1950 se v meteorologii používají i počítače. A co bylo dál? Dozvíme se také, co je přesně počasí. Co dnešní meteorology zajímá a jak to zjišťují? Na jak dlouho dopředu dokážou říct, kam se bude počasí ubírat? Jak odhadnout, jak bude, a jak to zjistit přesně, vypátrala Verča v tomto dílu Wifiny.
12 688
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.