01:08
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Víte, jak se jmenuje naše nejdelší podzemní řeka? Poznejte 29 kilometrů dlouhou řeku Punkvu. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Věděli jste, že údolí řeky Vydry patří k nejnavštěvovanějším místům Šumavy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Věděli jste, že v údolí řeky Dyje se nachází náš nejmenší národní park? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Poslední úsek živé velké řeky začíná u Bohumína a končí u soutoku Odry s Olší. Říká se mu také česká Amazonka. Jedná se meandry řeky Odry, které jsou přírodní památkou. Nachází se zde štěrkové lavice a velmi pestrý ekosystém. Tento přírodní unikát rozhodně stojí za pozornost.
Původní štěrkové řečiště Bečvy vytváří ideální prostředí pro život raků a mnoho druhů ryb. Prohlédněte si s námi ostrůvky, tůně a peřeje moravské řeky. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
V pořadu Terčin zvířecí svět nahlédneme do hnízda vlaštovky. Uvidíme celý vývoj malé vlaštovky od vyklubání se až po opuštění hnízda. Podívejte se, jak vypadají mladé vlaštovičky a jak se klubají a vyrůstají. A co se děje poté, co se vyklubou? Máme pro vás spoustu materiálu ze života vlaštovčích mláďat.
Věděli jste, že brambory pocházejí z Ameriky, kde je pěstovali staří Inkové? V Evropě dlouho neměly své upotřebení, dokonce se po nich i někdo otrávil. Jak je to možné? A kdo přišel na to, co s bramborami v kuchyni počít? Podívejte se sami.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Tento příběh bude o rodince špačků, která měla zpočátku štěstí. Podařilo se jí získat bydlení, budku zhotovenou v dutině starého kmene. Táta špaček obecný hájil své území a potravou zásoboval svou družku, která zatím upravovala hnízdo. Pak se v hnízdě vylíhla mláďata. Rodinná idylka však netrvala dlouho. Koupajících se špačků si všiml dravec ostříž. Jak to dopadlo?
Věděli jste, že ostružiník moruška pamatuje dobu ledovou? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Znáte náš největší vodopád? Najdete ho kousek od Harrachova na řece Mumlavě. Voda tu vymlela prohlubně, kterým se říká obří hrnce, obří kotle nebo také čertova oka. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Víte, co je to kulajda? Není to ani kulatý talíř, ani kulaťoučká paní kuchařka, ale hustá polévka s mlékem, houbami, koprem a vajíčkem. A proč se tak divně jmenuje? To je také docela záhada. Vysvětlení je hned několik. Tak si je poslechněte.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Skryjská jezírka jsou přírodní nádrží, která vznikla v údolí Zbirožského potoka. Vznikla v roce 1872, když voda prorazila měkčí horniny v soutěsce tvrdého sopečného kamene. A není tu nouze o dobrodružství. Na mělčinách se daří hejnům jelce tlouště, pod výtokem jezírka můžeme vidět chráněnou vranku obecnou.
Věděli jste, jak loví larva mravkolva mravence? Dravé larvy mravkolva vytvářejí v písku nálevkovité pasti, do kterých chytají svou kořist – mravence. Ti z této důmyslné pasti nemají šanci uniknout. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Lanovku známe všichni a kdo netrpí závratí, tak ji asi běžně využívá. Napadlo vás někdy, jak důmyslnou musí mít konstrukci, aby s námi nespadla? Prostě rébus pro Matěje!
Tři čtvrtiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Co patří mezi hlavní znaky těchto oblastí? Jaké zajímavé přírodní útvary zde můžeme najít? A jak se člení zbytek australského kontinentu?
Pojďme se společně s kamerou zatoulat do Krkonoš a navštivme zdejší rašeliniště. Dozvíme se zde, že rašeliniště je vlastně takový bazén neboli nepropustná plocha, kde se hromadí voda. Daří se zde především rostlině nesoucí odpovídající název - rašeliník. Ten dokáže pojmout až 30 krát více vody, než sám váží. Přírodní rezervací vede jedna z nejstarších naučných stezek u nás, a sice kolem mrtvého lesa k Hubertově vyhlídce, ze které je vidět do širokého okolí.
12 239
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.