02:13
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Pasáž o roli sovětských poradců v procesech 50. let 20. století. Poradci v ní vysvětlují Gottwaldovi, Slánskému a Zápotockému své postupy při vyšetřování třídního nepřítele.
Po volbách v roce 1998 podepsaly dvě nejsilnější politické strany, tedy ODS a ČSSD, opoziční smlouvu. Zavázaly se v ní k vzájemné podpoře v parlamentu tak, aby nedošlo k patové situaci a předčasným volbám... a to v zemi, kde není uzákoněný většinový model vlády jedné strany. Je to dokument, který dodnes jitří politické debaty.
Pád komunistického režimu je obecně spojován s událostmi okolo 17. listopadu 1989. V severočeských Teplicích začal o pár dní dříve při sérii ekologických demonstrací. Limity emise škodlivin byly tehdy několikanásobně překročeny, lidé vyšli do ulic a podařilo se jim donutit místní představitele moci k dialogu.
Josef Škvorecký patřil k nejvýznamnějším poválečným prozaikům. Po potlačení Pražského jara v roce 1968 emigroval do Kanady, kde založil se svou manželkou nakladatelství '68 Publishers. V něm se vydávaly knihy, které byly v Československu zakázané.
Československo patřilo k prvním státům, které uznaly existenci státu Izrael v roce 1948. Diplomatické styky byly ovšem zcela přerušeny v roce 1967 v důsledku tzv. šestidenní války. Až nová zahraniční politika naší země po roce 1989 vedla k jejich znovuobnovení. Co se stalo a proč? Otázku a její kontext vysvětlují odborníci a odbornice v pořadu Historie.cs.
13 203
741
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.