03:18
Optických iluzí zná lidstvo spousty, od přírodní fata morgány po iluze vytvořené člověkem. Různě tvarovaná tělesa v kombinaci se zrcadlem vytvářejí optické klamy, u kterých záleží na úhlu pohledu. Jeden trik si můžete vyzkoušet i doma. Uvidíte také iluze, které se velmi dlouho používají při animacích.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Jak se rozmnožují živé organismy? Vysvětlíme si, jaký je rozdíl v rozmnožování bakterií, rostlin, zvířat a člověka. Popíšeme si, jak spermie oplodní vajíčko, co je to dělení buněk a jak se dále vyvíjí lidský plod až po narození miminka.
Naši ptačí hrdinové špaček, poštolka, čáp a vlaštovka už vyseděli vajíčka a líhnou se z nich mláďata. Jsou roztomilá a jejich rodiče se o ně vzorně starají. My je můžeme pozorovat a držet jim v jejich budoucím životě pěsti.
Seznamte se největším evropským šplhavcem a lékařem stromů, jak je datel černý právem označován. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Moment, kdy lidé domestikovali a osedlali koně, je pro lidstvo historickým milníkem. Na počátku byl kůň pouze loveným zvířetem, později se stal na několik tisíciletí dopravním prostředkem a pomocníkem při práci. Lidé v dějinách využívali koně k různým činnostem, např. pro vojenskou jízdu, pro zábavu, závody… Věděli jste, že kůň má stejné smysly jako člověk?
Odkud se vlastně vzali pavouci? Máme se jich bát, nebo nám nosí štěstí? Dozvíte se, kolik mají pavouci nohou, očí, čím slyší a ještě mnoho dalších zajímavostí.
Pořad vysvětluje význam poznávacích dopravních značek a orientačních cedulí. Součástí je i varování dětí před cizími lidmi, kteří je mohou lákat do auta, a to formou názorné ukázky.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 3. ročníku podívat na to, jak vypadají a fungují orgány v našem těle. Věděli byste, které orgány jsou v našem těle a k čemu slouží? Na závěr lekce se naučíme pojmenovat některé orgány v anglickém jazyce a navštíví nás ministr školství pan Robert Plaga.
Nejspíš každý z nás má zkušenosti s tím, jaké to je, když vás přepadne bacil. Někdy vás bolí hlava, někdy břicho, to podle toho jaký bacil se na vás vrhnul. Jak se ovšem takových bacilů zbavit ? To se musí pořádně vyzkoumat tak, jako to v naší pohádce udělal tatínek, který chytal bacily na návnadu, jako ryby.
Epizoda Jak seděli na vajíčkách ze seriálu Pohádky z mechu a kapradí pomůže dětem přiblížit, jakým způsobem se projevuje emoce soucit. Jednou šli Křemílek a Vochomůrka na výlet a louskali si lískové oříšky, když zaslechli naříkání z koruny stromu. Kdo to naříká?
Zajímavosti z české jarní přírody. Ve videu jsou ukázány běžné druhy živočichů (ruměnice pospolná, brhlík), ale i vzácné druhy (skokan ostronosý, čejka). Dále jsou představeny i jarní byliny (jaterník podléška) a z jara rozkvétající dřeviny (dřín).
Víte, čím je les pro naši krajinu důležitý? Chtěli byste se dozvědět, jak pomáhají lesníci našim lesům? Pojďte se společně s Emou projít po lese a dozvíte se odpovědi nejenom na tyto otázky.
Věděli jste, proč je právě hořec tolitovitý symbolem Krkonošského národního parku? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Doba senoseče je nebezpečná pro mláďata lesní zvěře, nejohroženější jsou pak srnčata. Proto datum senoseče musí zemědělci hlásit dopředu a myslivci pak pořádají akce na záchranu mláďat. Jak taková akce vypadá a jakou techniku k tomu myslivci používají, uvidíte ve videu. Zapojit se můžete i vy.
12 310
678
3 965
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.