02:31
Dnes budou Brďa zajímat kameny, horniny, krápníky, štěrk, oblázky, skály, kamenné stavby, základní kameny, krápníky nebo minerály. Dozví se třeba to, že i černé a hnědé uhlí jsou vlastně kameny a že beton je kámen vytvořený uměle. Použije barevné kamínky k tvorbě mozaiky.
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky na konkrétních příkladech ukázat rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Budeme poznávat některé horniny a nerosty. Rozdělíme si přírodniny na živé a neživé.
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
Jaký je rozdíl mezi kopcem a horou? Z čeho se pohoří skládají a jak vznikají? Které pohoří na světě je nejdelší a které nejvyšší? Tohle všechno a ještě mnohem víc se dozvíte v tomto díle.
S Floriánem Fenclem si povíme o zlaté horečce, která vypukla po nálezu zlata na cestě v Křepicích v jižních Čechách. Z celých Čech přijížděli lidé do lomu, odkud kámen byl, ale žádné zlato nenašli. Dodnes se neví, proč se zlato našlo jen v jediném kameni.
Víte, že slaniska jsou pozůstatky moře na našem území? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Vyrobte si vznášedlo! To je dopravní prostředek, který používá i armáda. Pohybuje se na vzduchovém polštáři. Potřebujete: CD, gumový nafukovací balónek, tavicí pistoli, brusný papír a víčko od PET lahve.
Pojďme se společně podívat na video, kde zjistíme, jak by to vypadalo bez vzduchu. Pokud by nebyl vzduch, pravděpodobně bychom se udusili. Čím větší je předmět, tím větší odpor vzduchu na něj působí. Pokud působíme silou na nějaký předmět, stejně velká síla působí i na nás. Bez vzduchu bychom také vůbec nic neslyšeli. Vzduch je ve skutečnosti vibrování materiálu, který se přenáší do našich uší.
Toulavá kamera nám v tomto díle představí Jurkovičovu rozhlednu. Snad všichni milovníci Beskyd znají malebné stavby, jejichž autorem je architekt slovenského původu Dušan Jurkovič. Maměnka i Libušín jsou legendami nejen na Pustevnách. Od rozhledny se vydáme po naučné stezce do okolní krásné přírody.
Historie 42 000 km značených tras pro pěší turisty započala v roce 1889. Vydejte se spolu s námi po první ze značených stezek, která vede z Karlštejna ke Svatému Janu pod Skalou. Dozvíte se, co všechno značkaři potřebují, a nahlédnete do krásné krajiny Karlštejnska.
Když padá voda... Na rozhraní USA a Kanady najdete obrovské Niagarské vodopády. Věděli jste, jak vznikl název Niagara? A jakými barvami vodopád září v zimě? A co s nimi má společného Nikola Tesla? To všechno se dozvíte v pořadu z planety Yo.
Hranice České republiky povětšinou kopírují hřebeny našich pohraničních hor. Díky tomu je tvar naší země postřehnutelný i z vesmíru. Přestože horský prstenec obklopuje a chrání českou kotlinu, jen tři z našich pohoří překračují nadmořskou výškou horní hranici lesa. To však neznamená, že ta zbývající jsou přírodně méněcenná.
Madagaskar je čtvrtý největší ostrov na světě. Před mnoha milióny let se oddělil od africké pevniny, a tak se tu příroda rozvíjela vlastní cestou. Proto zde najdeme zvířecí i rostlinné druhy, které nenajdeme nikde jinde na světě. Mezi zvířecí obyvatele tropického ostrova patří například lemuři a chameleoni. Malgašané, tedy obyvatelé Madagaskaru, se věnují převážně zemědělství, pěstují například vanilku a rýži.
Pohádková příroda 4. největšího ostrova světa, tedy Madagaskaru, se rozvíjela díky oddělení ostrova od africké pevniny před mnoha miliony let vlastní cestou. Proto nabízí jednu z nejpestřejších směsic zvířecích i rostlinných druhů, které nenajdeme nikde jinde na světě, například lemury, tedy nejstarší žijící poloopice, anebo chameleony. Jde o takzvané endemity. Lidé se zde věnují převážně zemědělství. Pěstují například voňavou vanilku, která se odsud vyváží do celého světa. Pojďte s námi prozkoumat tento mimořádně zajímavý ostrov.
Strava starých Egypťanů byla opravdu pestrá. Úrodné údolí kolem Nilu poskytovalo vždy dostatek jídla i pití. Luštěniny, zelenina, ovoce, chléb, koláče, ale i ryby, drůbež a hovězí. Znali i příznivé účinky cibule a česneku na lidské zdraví. Vzácně si také pochutnali na koze či ovci.
Kdybyste v Africe hledali lachtany, nejvíce jich najdete na Pobřeží koster, kde jim vyhovuje studený proud. Chlad jim nevadí, protože mají velkou vrstvu podkožního tuku, který je chrání. Díky tomu může lachtan vážit až 250 kg. Když se potápí, tak se mu zavřou nozdry i uši a vydrží pod vodou až půl hodiny. Nemají rádi, když si je lidé pletou s tuleni. Víte, jaký je mezi nimi rozdíl? Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.