04:51
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Halloween je anglosaský magický lidový svátek, který se slaví většinou v anglicky mluvících zemích. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem a koledují o sladkosti. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd. Typickými barvami jsou oranžová a černá.
Ačkoliv si dnes již nedokážeme představit Vánoce bez nazdobeného vánočního stromku, jedná se o poměrně novodobý zvyk. Kde se na vánočním stromečku vzaly skleněné ozdoby a jaká je jejich tradice? Jak se takové dekorace ve sklárně vyrábějí?
Dýně je jednou z nejstarších kulturních plodin na světě. Ve videu se dozvíme o jejím původu, využití v kuchyni, představíme si její druhy a seznámíme se svátkem, ke kterému dýně bezpochyby patří. Mezi dýněmi najdeme mnoho druhů, některé slouží jen na okrasu a jiné jsou zase vynikající k snědku. Ochutnali jste někdy špagetovou dýni? Víte, kdo je Jack-o´-lantern a jak uvařit lahodnou dýňovou polévku? Draci v hrnci vám na všechny tyhle otázky odpoví!
Halloween je svátek, ke kterému neodmyslitelně patří dýně. Díky mnohým z vás dýně na podzim získávají obličeje. Některé jsou usměvavé, další lehce strašidelné, ale zkoušeli jste někdy na dýni vyřezat ornamenty? Jak na to? To nám prozradí Šikulové!
Výroba stínidla pro dlouhé podzimní večery je skvělou volbou. Stačí jen dostatečně vydlabat dýni, vyřezat na ni obličej nebo jiné ornamenty a doprostřed umístit svíčku! Pusťme se s Šikuly do tvoření. Potřebovat budeme jen dýni, nůž, lžíci, svíčky, fix a misku.
V každém správném masopustním průvodu nesmí chybět masopustní maškary. Víte, co symbolizovala maškara koně? Myslíte, že si ji dokážete vyrobit doma? Zkuste to, je to velmi snadné. Potřebovat budete kartón, krabici, šablonu koně, provaz, pevnou lepicí pásku, šídlo, nůžky, zalamovací nůž, bílý a černý fix a zalamovací kleště.
V 90. letech 20. století nastal v Česku trend stěhování lidí do tzv. satelitních městeček. Byl vyvolaný touhou po vlastním domu se zahrádkou a ostatní věci nebyly v tu chvíli důležité. Aby byla uspokojena velká poptávka, stavěla se městečka na prázdných plochách polí a luk, často bez jakékoli infrastruktury. Jiří Křenek z tohoto prostředí nafotil cyklus fotografií, který odhaluje, jak takový život v „satelitu“ vypadá a také že rozhodně není co závidět.
Řecká menšina se v České republice objevuje v poválečném období. V Řecku probíhala občanská válka a zemi sužovaly boje, hlad a chudoba. Nejprve byly v roce 1948 zorganizovány odjezdy řeckých dětí z vlasti do několika lidově demokratických republik, po skončení občanské války pak přibyli emigranti i z řad dospělých. Něco více o historickém pozadí a o přijetí dětí v Československu se dozvíme v následujícím videu.
Pořad ukazuje, co všechno mají na starost hasiči a jak to chodí na hasičské stanici. Jak rychle musí hasiči vyrazit na místo požáru od jeho nahlášení?
Danaj je obřadní tanec, kterým žije několik generací stejnojmenného souboru. Ve své studii z roku 1892 jej popsal už Leoš Janáček jako víření, točivý tanec určité struktury, který se tančil velmi rychle, a zpívalo se při něm. V současné době se tanec zpomalil. Pro členy souboru však danaj neznamená pouze tanec nebo soubor, ale i krok, život, tradici, životní styl či rodinu. Lidový tanec danaj proto přežívá i v digitální době.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.