04:51
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Ačkoliv si dnes již nedokážeme představit Vánoce bez nazdobeného vánočního stromku, jedná se o poměrně novodobý zvyk. Kde se na vánočním stromečku vzaly skleněné ozdoby a jaká je jejich tradice? Jak se takové dekorace ve sklárně vyrábějí?
Výroba stínidla pro dlouhé podzimní večery je skvělou volbou. Stačí jen dostatečně vydlabat dýni, vyřezat na ni obličej nebo jiné ornamenty a doprostřed umístit svíčku! Pusťme se s Šikuly do tvoření. Potřebovat budeme jen dýni, nůž, lžíci, svíčky, fix a misku.
Říká se, že poslední dubnová noc má magickou sílu a na mnoha místech probíhá pálení čarodějnic. Kde se tato tradice vzala? Vyrobíme si společně s Šikuly čarodějnici a bude na vás, jestli ji hodíte o filipojakubské noci do ohně. Potřebovat budeme: metličku, kusy barevných látek, tavnou pistoli, větvičky, nůžky, knoflíky, peříčka, barvy, pastelky, fix, vatová vajíčka, chlupatou vlnu, tvrdý bílý papír a lepidlo na papír. Ať vám to jde od ruky!
Dýně je jednou z nejstarších kulturních plodin na světě. Ve videu se dozvíme o jejím původu, využití v kuchyni, představíme si její druhy a seznámíme se svátkem, ke kterému dýně bezpochyby patří. Mezi dýněmi najdeme mnoho druhů, některé slouží jen na okrasu a jiné jsou zase vynikající k snědku. Ochutnali jste někdy špagetovou dýni? Víte, kdo je Jack-o´-lantern a jak uvařit lahodnou dýňovou polévku? Draci v hrnci vám na všechny tyhle otázky odpoví!
Poslední dubnová noc je plná magie. Na mnoha místech pálíme čarodějnice, lidé tančí kolem ohně, zpívají, opékají si špekáčky a někteří se dokonce za čarodějnice převlékají. Vyrobme si společně ke kostýmu čarodějnice strašlivého pavouka z balónků.
Dalo by se říct, že každá doba má svého mafiána. V 90. letech to byl Ivan Jonák. Původně popelář, taxikář a vekslák, po sametové revoluci vážený podnikatel a král mafie i podsvětí se do historie zapsal porušováním zákonů a protiprávním jednáním. Byl hvězdou a v jeho podniku se rádi ukazovali politici, umělci a další slavné osobnosti. Byl opravdu nebezpečným zločincem. Že je lepší držet se od takového člověka dál? Určitě ano, přesto František Ortmann zatoužil tohoto kmotra moderních českých dějin vyfotografovat. I po letech je na něm vidět, že to nebylo nic příjemného.
Zámky Dobřenice, Uhrov, Neděliště a hrad a zámek v Potštejně. Všechny tyto stavby v minulosti patřily rodu Dobrzenských a spojuje je i přes architektonické odlišnosti velmi podobný osud. Buď o ně rod přišel, nebo je prodal, pak stavby pustly a za totalitního režimu sloužily jiným než původním účelům (byty, kanceláře, výzkumný ústav apod.). V současné době ale stavbám v soukromých rukách svitla naděje na záchranu.
Zámek Nové Město nad Metují patřil v průběhu staletí různým šlechtickým rodům, ve 20. století ho pak koupil továrník Josef Bartoň. Zámek prošel přestavbou a změnil se v moderní sídlo. Po necitlivém období znárodnění byl zámek opraven a zpřístupněn veřejnosti.
Ekonom ve videu osvětluje systém sociálních dávek, které v České republice vyplácí stát. Jednotlivé dávky představuje v celkovém kontextu a boří mýtus, že „dávky berou hlavně ti, co nechtějí makat".
13 718
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.