00:56
Od roku 1402 se v Betlémské kapli Jan Hus zasazoval o mravní principy a ideály pravého křesťanství, což jej přivedlo do klatby a posléze až před církevní koncil v Kostnici a k smrti na hranici. Dokument přináší portrét významné osobnosti našich dějin, jejíž názory i upálení radikalizovaly společnost a vyústily v husitské hnutí.
Jak se dnes historici dívají na kostnický koncil? Proč se konal? Byl Zikmund Lucemburský tím zlým panovníkem, který mohl za smrt Jana Husa? Udělal něco pro jeho záchranu?
Město Tábor se stalo základnou husitského hnutí a zrodilo symbol – Jana Žižku. Zde se zformovalo husitské vojsko, které v první třetině 15. století ovládalo český stát. Podívejte se ve videu na stručnou historii husitského válečnictví.
Husitské období bylo završeno diplomatickou akcí Zikmunda Lucemburského. Když se mu nedařilo husity porazit, vedl s nimi v Basileji jednání. Tzv. basilejská kompaktáta byla výsledkem, který znamenal druhou korunovaci Zikmunda českým králem. Na pozadí jednání ale proběhla i „bratrovražedná“ bitva u Lipan.
Papežské schizma i vladařské problémy krále Václava IV. otevřely v Čechách prostor pro reformní myšlenky v řadách církve. Podívejte se na počátky působení Jana Husa, zasazené do souvislostí s vývojem českého království. Na Husova kázání chodila i královna Žofie a řady dalších Čechů.
Jan Hus byl komunistickým režimem v Československu představován jako propagátor komunistické myšlenky, kterou nový socialistický režim pouze následuje. Jaká byla ideologická východiska komunistické interpretace postavy Jana Husa?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Ikonou sametové revoluce se stal Václav Havel. Byl přirozeným lídrem a především morální autoritou, jeho osobnost měla navíc nevídaný mezinárodní přesah. Ani on se ale nevyvaroval omylů, chybná byla např. jeho představa nepolitické politiky. Občanská společnost však bohužel nemůže nahradit svobodnou soutěž politických stran. První svobodné volby v roce 1990 pak naznačily směr, kterým se bude země ubírat.
Přílet Václava Havla z USA do Bratislavy a následné shromáždění občanů při příležitosti 73 let od vzniku československého státu.
Ukázka ze seriálu Volha ilustruje, jakým způsobem pracovala Státní bezpečnost při zavazování si tajných spolupracovníků. Hlavní hrdina Stanislav Pekárek je řidič Československé televize (ČST). Ke spolupráci byl pravděpodobně vybrán proto, že během své práce přijde do kontaktu s řadou potenciálně „politicky nespolehlivých” osob z oblasti publicistiky a televizní zábavy. Příslušníci se ho nejdříve snaží přimět ke spolupráci konfrontováním s nasbíranými kompromitujícími materiály. Stanislav však využívá situace a snaží se vyjednávat o možných výhodách, které by mu spolupráce přinesla. Jeho pohnutky ke spolupráci tedy nemůžeme označit jako ideové.
Státní bezpečnost využívala za minulého režimu desítky tisíc spolupracovníků, od nichž získávala různorodé informace, které pak zpracovávala a vyhodnocovala. Každý rok jich zaměstnávala několik tisíc, i když málokdo se stal agentem dobrovolně. Jak „snadné“ bylo stát se v totalitním státě spolupracovníkem a co to obnášelo, si můžeme ukázat na příběhu dvou bývalých spolužáků z vysoké školy, Jiřího Umlaufa a Petra Mičky.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.