Od roku 1402 se v Betlémské kapli Jan Hus zasazoval o mravní principy a ideály pravého křesťanství, což jej přivedlo do klatby a posléze až před církevní koncil v Kostnici a k smrti na hranici. Dokument přináší portrét významné osobnosti našich dějin, jejíž názory i upálení radikalizovaly společnost a vyústily v husitské hnutí.
Město Tábor se stalo základnou husitského hnutí a zrodilo symbol – Jana Žižku. Zde se zformovalo husitské vojsko, které v první třetině 15. století ovládalo český stát. Podívejte se ve videu na stručnou historii husitského válečnictví.
Jak se dnes historici dívají na kostnický koncil? Proč se konal? Byl Zikmund Lucemburský tím zlým panovníkem, který mohl za smrt Jana Husa? Udělal něco pro jeho záchranu?
Jan Hus byl komunistickým režimem v Československu představován jako propagátor komunistické myšlenky, kterou nový socialistický režim pouze následuje. Jaká byla ideologická východiska komunistické interpretace postavy Jana Husa?
Degradace armády – tak lze nazvat její osud po roce 1968, kdy sloužila normalizačnímu režimu jako prostředek ke stabilizaci společnosti. Navíc vedle ní byla v Československu okupační vojska, která vstoupila do republiky v srpnu 1968. Co to znamenalo pro armádu? Jak se s tím vyrovnávala? Podívejte se na dokument, který na pozadí osudů ministra národní obrany Martina Dzúra popisuje i okolnosti událostí pražského jara.
V prosinci 1933 přednesl tehdejší prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk poprvé před filmovými kamerami vánoční poselství. Další už pronášel jeho nástupce, Edvard Beneš. Tradice přetrvala i dále, byť v době komunistického režimu v podobě novoročních projevů. K prvorepublikové tradici se vrátil až prezident Miloš Zeman. Podívejte se na část vánočního projevu Edvarda Beneše z roku 1946.
Po volbách v roce 1998 podepsaly dvě nejsilnější politické strany, tedy ODS a ČSSD, opoziční smlouvu. Zavázaly se v ní k vzájemné podpoře v parlamentu tak, aby nedošlo k patové situaci a předčasným volbám... a to v zemi, kde není uzákoněný většinový model vlády jedné strany. Je to dokument, který dodnes jitří politické debaty.
Egon Bondy byl představitelem českého undergroundu, originálním filozofem, a především básníkem. I když byl zapálený marxista, kritizoval poúnorový režim, zároveň ale několikrát spolupracoval se Státní bezpečností. Na protest proti rozdělení Československa přijal slovenské občanství a odešel do Bratislavy. Poslechněte si stručný medailonek o jeho životě a tvorbě.
13 882
779
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.