06:19
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
V době druhé světové války a v prvních měsících po osvobození v roce 1945, kdy zákonodárná moc nebyla vykonávána Národním shromážděním, vydával prezident republiky Edvard Beneš zákony formou dekretů. Vydáno bylo přes sto dekretů, které řešily praktický chod exilového státního zřízení i poválečné uspořádání československého státu. Poválečný parlament je zpětně schválil.
Exilový prezident Edvard Beneš i Jan Masaryk věřili na konci druhé světové války koncepci, že Československo bude tzv. mostem mezi Východem a Západem. Klíčová pro mezinárodní postavení Československa byla „Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci“ se Sovětským svazem, kterou Beneš podepsal ještě za druhé světové války. V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězili v Československu jasně komunisté a postupně se připravovali na cestu k úplnému převzetí moci.
Dobové záběry z pohřbu Edvarda Beneše v září 1948 a reakce komunistů v Československu na jeho průběh, včetně rozsáhlých bezpečnostních opatření. Okolnosti této události komentují historici.
V prosinci 1988 proběhla první oficiálně povolená demonstrace v éře normalizace. Konala se na Škroupově náměstí na pražském Žižkově a byla uspořádána ke 40. výročí podpisu Všeobecné deklarace lidských práv. Proč komunisté tuto demonstraci povolili? Souvisela s tím i návštěva francouzského prezidenta Mitterranda v Praze? A jaké byly reakce v tisku? O tom více v pořadu Historie.cs.
Orel byl založen v roce 1909, ještě za Rakousko-Uherska, a brzy se stal po Sokolu druhou největší sportovní organizací v tehdejším Československu. Od něj se odlišoval zejména křesťanskými základy a také brannou výchovou. Méně známé je, že například Jan Kubiš, který se podílel na atentátu na Reinharda Heydricha, byl členem Orla.
Pasáž ukazuje počátky československých legií, konkrétně ve Francii, kde vznikla rota Nazdar. Pořad ji sleduje od náboru vojáků po výcvik u Bayonne.
Vylodění v Normandii v červnu 1944 znamenalo zásadní obrat ve vývoji druhé světové války. Otevřela se tak tolik očekávaná druhá fronta a urychlila konec nacistické nadvlády nad Evropou. Připomeňte si některé momenty dne D a poznejte českou stopu při vylodění.
13 203
741
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.