06:07
Ukázka ze zpravodajské relace obsahuje kromě komentáře také autentické záběry svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tato akce měla za následek obrovské ztráty na životech. Zároveň ale vedla k tomu, že nebyla realizována invaze amerických vojáků do Japonska. Do týdne od události Japonské císařství kapitulovalo.
Fašismus máme většinou spojený s druhou světovou válkou. Ukázka přibližuje, kdy a proč fašismus vznikl a v jaké podobě se s ním můžeme setkat i dnes.
První výstřely druhé světové války padly na Westerplatte v Gdaňsku 1. září 1939. Kdo začal pálit jako první a co následovalo? Mnohé poodhalí reportáž z místa u příležitosti kulatého výročí začátku druhé světové války.
Povstání, v němž dalo Slovensko v roce 1944 světu najevo, že stojí po jeho boku v boji proti nacismu. Proč bylo odsouzeno k neúspěchu? Při příležitosti 70. výročí povstání vysvětluje některé jeho aspekty historik Tomáš Jakl.
OSN zahrnuje 193 zemí světa. I když má každá země svou vlajku, některé jsou si velmi podobné, a to hlavně kvůli použitým barvám. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč obsahuje většina vlajek červenou, modrou a bílou nebo zda použité barvy znamenají pro státy to samé? Odpovědi přináší pořad What the fact (2024).
Milan Rastislav Štefánik byl slovenský politik, který sehrál významnou roli při vzniku Československa. Jaký význam měl pro formování československé armády, ale i československého národa? Které vlastnosti a dovednosti mu napomáhaly k úspěchu? Nejen o tom, ale i o jeho pohnutém konci se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
Karel I. se stal na konci roku 1916 posledním rakouským císařem. Vystřídal dlouho vládnoucího Františka Josefa I., i když nebyl jeho přímým potomkem. Jak se stal následníkem? Podívejte se na vysvětlení této skutečnosti v pořadu Historie.cs.
V animované ukázce je zachyceno dění v Protektorátu Čechy a Morava, uzavření vysokých škol, výměna říšského zastupujícího protektora, atentát na Reinharda Heydricha, vypálení Lidic a Ležáků.
Volná rekonstrukce rozhovoru Edvarda Beneše s jeho manželkou Hanou. Scéna přibližuje, jak Beneš o Československu i obecněji o demokracii přemýšlel v době mnichovské krize.
V roce 1938 se začaly vyostřovat národnostní konflikty v československém pohraničí. Už na jaře začali odcházet židovští obyvatelé, v důsledku ztráty těchto území po podpisu mnichovské dohody odešlo do vnitrozemí ČSR mnoho dalších lidí. Později přicházeli i antifašisté z Německa, případně z Rakouska. Jaká byla politika československých úřadů vůči uprchlíkům přicházejícím na území tehdejšího státu?
V říjnu 1968 byla podepsána smlouva, která uzákoňovala pobyt vojsk Sovětského svazu v Československu. Pobyt cizí armády na našem území se nakonec protáhl na 23 let a vojáci odjeli až roku 1991.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.