04:53
Pro mnohé československé občany byla okupace v srpnu 1968 poslední kapkou k rozhodnutí opustit Československo a své příbuzné, přátele, kamarády, zázemí. Zuzana Brejchová a Jaroslav Formánek – dva osudy lidí, kteří odešli. Dva rozdílné příběhy, ale podobné pocity. Jaké byly možnosti opustit totalitní Československo?
Osm statečných si v srpnu 1968 dovolilo protestovat na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa. Demonstranti byli odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody nebo posláni do psychiatrické léčebny. Nejvíce se lidem do povědomí zapsala Natalja Gorbaněvská.
Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území svrchovaného Československa v srpnu 1968 potřeboval následně nějaké právní podložení. Tím se stala smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk z října 1968. V tehdejším parlamentu hlasovala proti pouze čtveřice statečných. Dvě poslankyně a dva poslanci. Co jejich gesto v realitě okupované země znamenalo?
Video pochází z tendenčního pořadu o událostech ze srpna 1969. Tehdejší režim se snažil ukázat demonstranty v negativním světle a dokládal, že za nepokoji stojí zahraničí.
Velká hospodářská krize 30. let měla v Československu zhruba do roku 1931 poměrně mírný průběh. To se však následně změnilo a situace byla především v letech 1932 a 1933 kritická. Tehdejší československá vláda přijala řadu sociálních opatření, jako byly např. tzv. žebračenky, bezplatné příděly potravin pro nejpotřebnější. Hospodářská krize a nástup Hitlera k moci v Německu v roce 1933 zásadně prohloubily problém sudetoněmecké menšiny v Československu.
Osud a historii obce Prášily po druhé světové válce výrazně poznamenalo zřízení Vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda, kvůli kterému došlo k zániku několika místních vesnic. Samotné Prášily sice zůstaly zachovány (jako jediná z obcí v okolí), avšak v éře komunistického Československa byly pro veřejnost nepřístupné a zhruba 50 obyvatel, kteří zde žili, mohlo domů pouze na propustku. Přesto tu lidé měli zájem žít.
Podíváme se na tragický konec života studenta Karlovy Univerzity. Ten se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci naší země, bylo mu pouhých 20 let. Dnes je tato oběť symbolem odporu proti totalitní moci.
Převrat v únoru 1948 znamenal nejen politickou, ale i společenskou změnu. Jednou z oblastí, která se musela vyrovnat s novými poměry, bylo i právo. Podívejte se na sondu ve vzpomínkách a osudech tří významných postav polistopadové justice. Všichni začínali za minulého režimu a po listopadu 1989 dosáhli důležitých postů v justici. Pavel Kučera byl místopředsedou Nejvyššího soudu, Josef Baxa předsedou Nejvyššího správního soudu a Eliška Wagnerová předsedkyní Nejvyššího soudu a soudkyní Ústavního soudu.
13 731
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.