01:45
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Dobová československá média přinášela značně idealizovaný pohled na poválečný odsun německého obyvatelstva. Podívejte se na jeden z nich. Video slouží zároveň jako typická ukázka tehdejší propagandy.
Fredy Hirsch, organizátor aktivit s židovskou mládeží, pomáhal dětem přežít v nelidském prostředí koncentračních táborů, nejdříve v Terezíně a později v Osvětimi. Před odjezdem do koncentračního tábora působil zejména v pražských Strašnicích, kde organizoval nejrůznější sportovní a kulturní akce pro diskriminované děti a mládež.
Události kolem listopadu 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Podle jedné z nich byl převrat uskutečněn na základě dohody mezi Václavem Havlem a tajnou sovětskou policií. Ještě zajímavější je teorie o propojení KGB a Prognostického ústavu. Rusové údajně prostřednictvím jeho zaměstnanců plánovali proniknout do nových mocenských struktur. Důkazem má být např. obsazování klíčových pozic v čele státu lidmi z Prognostického ústavu nebo pozdější postoj Václava Klause či Miloše Zemana k Rusku.
Fojt bylo na Moravě označení pro dědičného rychtáře, tedy osobu v pozici dnešního starosty. Jeho povinnosti se v průběhu času měnily, patřilo k nim ale i nižší soudnictví ve městě či vesnici nebo zastupování obce. Mimořádná budova fojtství ve Velkých Karlovicích je z konce 18. století a její kopii najdeme v rožnovském skanzenu. V čem je unikátní? Podívejte se stručnou historii fojtství.
Říkalo se jim „mlátičky“. Členové represivních složek komunistického režimu zasahovali proti demonstrantům za minulého režimu. Podívejte se na příběhy tří lidí, kteří byli aktéry i zásahu 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Jan Slezák, Jiří Laňka a Milan Danišovič vzpomínají a hodnotí své působení ve Sboru národní bezpečnosti.
13 123
738
4 476
1 229
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.