05:15
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Ukázka výskytu čápa bílého a základní informace o jeho potravě a hnízdění. V pasáži se představí také náš největší had – užovka stromová –, přičemž je zmíněna i zajímavost k její roli v medicíně.
Klaun Moudronos nám představí stromy a společně se dozvíme, proč je důležité dřevo. K čemu ho můžeme využít, co se z něj vyrábí. Poznáme nejrůznější druhy stromů i plody lesa. Pojďte se podívat, jak můžeme stromy chránit.
Co je to sníh? Jak vzniká sněhová vločka? Aby sněhové vločky mohly pokrýt zimní krajinu, musí být teplota pod bodem mrazu. Pak může sníh vytvořit na zemi peřinu, ve které se objeví zajímavé stopy. A věděli jste, že na světě neexistují dvě stejné sněhové vločky?
Seriál Slovíčka nám v tomto díle vysvětlí a ukáže, co to jsou mimikry. Mimikry slouží šelmám k oklamání oběti, například když chce tygr ulovit zebru, splyne s okolím. A zebra zase naopak používá své pruhy jako mimikry, aby splynula se stádem - a z dálky je v podstatě neviditelná. Mimikry zkrátka slouží jako klam v boji s nepřítelem. Nápady přírody jsou prostě nepřekonatelné!
Když se řekne alpaka, vari, aguti, baramundi, co si představíte? Jsou to názvy zvířat, která vám Terka ve svém pořadu Terčin svět ukáže při své návštěvě zoo.
Baobab je unikátní strom, který roste v Africe. Jeho kořeny sahají do hloubky až 30 metrů. Baobab nemá v kmenu letokruhy, jak jsme zvyklí, ale zásobárnu vody. V takovém jednom baobabu může být až 120 000 litrů vody. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Ve špatně přístupných oblastech je pastva jedinou možností, jak se starat o zeleň. Tento způsob údržby zeleně je navíc ekologický a pomáhá samotné přírodě. Víte, že stáda ovcí můžete potkat i ve městech, třeba v Praze? Proč je pastva pro přírodu dobrá a kde všude můžete stáda ovcí či koz potkat, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Jak by to vypadalo, kdybyste se zkusili najíst jako slepice? A co kdybyste se chtěli napít jako pes nebo jako slon? To vše vyzkouší Inža ve své zoolaborce a na to, jak mu to půjde, se můžeme podívat ve videu.
Také si občas pletete potkana s krysou? Vysvětlíme si rozdíly! Potkan na rozdíl od krysy může být i domácím mazlíčkem! Ukážeme si, jak pro potkana udělat domeček a na co si dát při jeho chovu pozor.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Povodí Vsetínské Bečvy v oblasti Horního Vsacka na Valašsku je tvořeno malebnou krajinou mokřadů a luk. Tyto ekosystémy vykazují vysokou míru biodiverzity, zvláště mezi rostlinami. Nejvýznamnějšími zástupci tamní květeny jsou vzácné druhy lučních orchidejí, které si prohlédneme v následující reportáži. Za zmínku stojí i jejich druhová rozmanitost, v celém Česku roste zhruba 50 druhů orchidejí a zde v údolí Vsetínské Bečvy jich najdete až 30.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Halančíci jsou ryby obývající periodické tůně, tedy území, která pravidelně vysychají. Kvůli krátké době, kdy mají možnost růst a rozmnožovat se, si vyvinuli nejrůznější způsoby přizpůsobení (adaptace) k tomuto extrémnímu způsobu života. Zdá se navíc, že by jejich výzkum mohl napomoci pochopení principu stárnutí.
12 234
675
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.