01:11
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Co se stane s 5 gramy polyakrylátu sodného, když na něj nalijeme 500 mililitrů vody? Zesíťovaný polyakrylát sodný má hydroskopické vlastnosti, proto veškerou vodu pojme. Tento polymer dokáže absorbovat až třistanásobek své hmotnosti.
Česká firma v Chomutově vyvíjí s vědci novou recyklační technologii, která dokáže kelímky od jogurtů, polystyrenové obaly na jídlo nebo igelitové sáčky proměnit na olej, ze kterého je možné vyrobit palivo, nebo další plasty. Jednotka je schopna každý den zpracovat tunu plastového odpadu, ze které může vzniknout až 1000 litrů oleje. S unikátním strojem chce firma vstoupit na trh.
Na mnoho klíčových vědeckých objevů přišli lidé naprostou náhodou, když třeba hledali úplně něco jiného. Jmenovitě například penicilin, LSD, mikrovlnka nebo inteligentní plastelína. Jak se to stalo? Povíme si. A Michael nám ukáže, jak z lepidla Herkules, což je polyvinylacetát, a pracího prášku obsahujícího borax neboli tetraborát sodný připravit látku podobnou gumě.
Aditiva, známá jako "éčka", jsou látky, které je třeba do potravin přidávat například proto, aby se nezkazily. Bez některých takových konzervantů bychom si některá jídla ani nemohli dopřávat. Jiné bychom zase měli omezit, přestože nám díky nim jídlo více chutná.
Planeta prošla za 4 miliardy let různými obdobími. Byla žhavou koulí, ale i koulí sněhovou, kdy bylo téměř všechno zmrzlé. V posledních 200 letech dochází ke klimatickým změnám způsobeným skleníkovým efektem, které jsou vlivem působení člověka větší než kdy předtím. Během této doby jsme spálili miliony generací stromů, které živá příroda pohltila během sto milionů let. A to, jaký bude mít nárůst průměrné teploty dopad právě na lidstvo, vzbuzuje u vědců tu největší obavu.
Co se stane, když zapálíme šišku politou lihovým roztokem dusičnanu měďnatého? Šiška hoří zeleným plamenem, protože uvolněné měďnaté kationty barví plamen do zelena.
Co se stane, když strčíme prskající prskavku do tekutého dusíku? Prskavka bude hořet dál. K hoření je zapotřebí kyslík, ten si ale prskavka při hoření vyrábí sama, a proto může hořet i v kapalném dusíku.
Hliník reaguje s oxidem železitým, což je vlastně rez, a díky tomu vzniká železo a oxid hlinitý. Tato reakce však neprobíhá samovolně, je k ní potřeba spouštěcí energie, kterou může dodat obyčejná prskavka. Reakce oxidu železitého s hliníkem se nazývá termická reakce, protože se při ní uvolňuje obrovské množství tepla. V reakční nádobě je až 2500 °C, což stačí k roztavení železa. Reakční teplo se používá například ke svařování kolejnic.
Co se stane, když smícháme pevný manganistan draselný s kapkou glycerolu? Při kontaktu látek dochází k oxidaci a uvolnění takového množství tepla, až dojde k samovznícení.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.