00:49
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Popis výroby mýdla z vepřového sádla a hydroxidu sodného. Vysvětlení rozkladu tuku přerušením esterové vazby v tuku, vysvětlení principu zmýdelnění.
Co se stane, když zapálíme vatu upravenou ve směsi kyseliny dusičné a kyseliny sírové? Vata velmi rychle shoří. Směs těchto kyselin tvoří tzv. nitrační směs, přičemž nitrované látky bývají často výbušné.
Česká firma v Chomutově vyvíjí s vědci novou recyklační technologii, která dokáže kelímky od jogurtů, polystyrenové obaly na jídlo nebo igelitové sáčky proměnit na olej, ze kterého je možné vyrobit palivo, nebo další plasty. Jednotka je schopna každý den zpracovat tunu plastového odpadu, ze které může vzniknout až 1000 litrů oleje. S unikátním strojem chce firma vstoupit na trh.
Proč je požár v tunelu nebezpečný? Jaké vlastnosti má při požáru vznikající oxid uhelnatý a proč je pro organismus škodlivý? Jak se chovat při požáru v tunelu? Ve videu se dozvíte odpověď na tyto otázky, ale i jiné zajímavosti o požárech v tunelech. Uvidíte zkoušku účinnosti protipožárního systému v cholupickém tunelu a Michael vám vysvětlí, proč se při zkouškách nepoužívá toluen, obsažený v palivu, ale ethanol.
Jídlo je chemie. Kuchyň je taková obrovská laboratoř, ve které se však dají připravit nejenom jídla chutná, ale také jídla nebezpečná. Ještě na konci minulého století se nevědělo, že při výrobě smažených brambůrků, pečiva nebo toastů vzniká jednoduchá, ale zdraví nebezpečná látka. Důkladné testování na začátku 21. století ve Švédsku upozornilo na akrylamid, látku rizikovou z hlediska vzniku rakoviny.
Palivový článek je zařízení na výrobu elektrické energie, do kterého se vodík přivádí během provozu. Na elektrodě se rozkládá na protony a elektrony. Elektrony jdou vnějším obvodem a vykonávají práci. Protony prochází přes membránu k druhé elektrodě, tam se přivádí kyslík. Přicházejí elektrony a vzniká voda. Klíčovým a nejdražším prvkem palivového článku je membrána, vyráběná na bázi polymerů. Dnes používají fluorované membrány, jsou drahé a nevydrží mnoho. Proto vědci celého světa hledají vhodnější a levnější membrány, které se navíc budou moci ekologicky zlikvidovat.
Myslíte, že lze něco zapálit kouskem ledu? Nesmysl? V chemii je možné vše. Stačí k tomu zinek, chlorid amonný a dusičnan amonný. Do směsi vložíme led, vznikne oxid dusný a vodní pára. V tomto prostředí se zinečný prach začne měnit na oxid zinečnatý hořením. Také poznáte vlastnosti karbidu vápníku. Co se stane při jeho vhození do sněhu? Uvolňuje se plyn zvaný acetylen, který velmi ochotně hoří.
Chcete vidět barevnou fontánu? Jednoduše ji vyrobíme a ještě si ukážeme zásadité vlastnosti amoniaku. Baňku naplníme plynným amoniakem, uzavřeme zátkou se skleněnou trubičkou a ponoříme do vody s fenolftaleínem. Amoniak reaguje s vodou za vzniku hydroxidu amonného, což se projeví prudkým nasáváním vody do trubičky. Obarvená voda vstřikuje do baňky jako fontána.
Co je to oheň? Jak jej uhasit? Budeme hasit různé materiály: elektron, ropné látky, pevné látky, ale i olej. Na hašení vyzkoušíme různé druhy hasicích přístrojů, pěnový, práškový, vodní. Zjistíme, který hasicí přístroj je účinný k hašení určitého druhu materiálu. Také si pokusem ověříme, že oxid uhličitý nepodporuje hoření.
Na pokusu vysvětleno, jak naše tělo využívá stravu (v tomto konkrétním experimntu se jedná o suchar) a vzduch, který vdechujeme k uvolňování energie. Spalování cukrů je složitý biochemický proces. V pokusu jsou potvrzeny zákony termodynamiky a kinetiky. Celý experiment je doplněn chemickou rovnicí.
12 310
678
3 965
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.