02:48
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Pasáž popisuje složení a strukturu deoxyribonukleové kyseliny neboli DNA. Poté se dozvíme návod, jak si lze DNA doma izolovat z jahod pomocí mycího prostředku, soli a ethanolu. Na závěr je porovnána DNA jahody s lidskou DNA.
Jak lze izolovat DNA z banánu? Při pokusu banán rozmačkáme, přidáme teplou vodu a chlorid sodný. Sůl naruší stěny buněk a uvolní DNA do vody. Směs přefiltrujeme a přidáme alkohol, ve kterém se DNA sráží.
Objev technologie CRISPR je považován za jeden z největších vědeckých pokroků posledního desetiletí. Umožňuje totiž vědcům relativně jednoduše lokalizovat a následně upravit geny, a to i ty lidské, a zvrátit tak například nějakou jejich mutaci. Vědkyně Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová byly za objev tzv. molekulárních nůžek oceněny Nobelovou cenou 2020 za chemii. Možnost úpravy genů však vzbuzuje i otázky etické. O praktické realizaci metody CRISPR, svém podílu na objevu i odpovědném přístupu k této problematice hovoří profesor Martin Jínek s redaktorem ČT Danielem Stachem.
Aditiva, známá jako "éčka", jsou látky, které je třeba do potravin přidávat například proto, aby se nezkazily. Bez některých takových konzervantů bychom si některá jídla ani nemohli dopřávat. Jiné bychom zase měli omezit, přestože nám díky nim jídlo více chutná.
Co obsahuje více vitamínu C, pomeranč nebo citron? Zjistíme to díky jednoduchému pokusu se šťávou z citronu a pomeranče, kukuřičným škrobem a jódem. Roztok vody, jodu a škrobu působí jako indikátor vitamínu C.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
V pokusu porovnáme tři směsi plynů: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý připravený reakcí octa a kypřícího prášku. Každý z plynů vpravíme do sklenice s připraveným flavinovým indikátorem pH z červeného zelí. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého vytvoří kyselý roztok, který se projeví zbarvením indikátoru do červena. Oxid uhličitý je rozpustný ve vodě, která se nachází v mracích, což vysvětluje vznik kyselých dešťů.
Proč se dichroman amonný nazývá vesuvský oheň nebo také sopka? Při hoření se dichroman amonný mění na dusík, oxid chromitý a vodu. Je to silné oxidační činidlo, výbušná a toxická látka.
Experiment, při kterém se smíchá peroxid vodíku, manganistan draselný a saponát. Dojde k prudké reakci, při níž se uvolní velké množství plynného kyslíku. Ten společně se saponátem vytvoří „pěnového hada“.
14 093
798
4 786
1 366
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.