02:48
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Pasáž popisuje složení a strukturu deoxyribonukleové kyseliny neboli DNA. Poté se dozvíme návod, jak si lze DNA doma izolovat z jahod pomocí mycího prostředku, soli a ethanolu. Na závěr je porovnána DNA jahody s lidskou DNA.
Jak si vyrobit doma sýr? Recept je jednoduchý. Z mléka a vinného octa. Bílkovina kasein, obsažená v mléce, se působením kyseliny octové vysráží a vzniká sýr. Dozvíte se také, co je to mléko. Emulze kuliček tuku - micel - ve vodním prostředí. Tukové kuličky jsou obklopeny membránou z fosfolipidů a bílkovin. Výroba sýru je chemický proces.
Objev technologie CRISPR je považován za jeden z největších vědeckých pokroků posledního desetiletí. Umožňuje totiž vědcům relativně jednoduše lokalizovat a následně upravit geny, a to i ty lidské, a zvrátit tak například nějakou jejich mutaci. Vědkyně Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová byly za objev tzv. molekulárních nůžek oceněny Nobelovou cenou 2020 za chemii. Možnost úpravy genů však vzbuzuje i otázky etické. O praktické realizaci metody CRISPR, svém podílu na objevu i odpovědném přístupu k této problematice hovoří profesor Martin Jínek s redaktorem ČT Danielem Stachem.
Co se stane, když plivneme do suspenze škrobu a vody obarvené jódem? Roztok se odbarví. Sliny obsahují enzym amylázu, která štěpí složité cukry na cukry jednodušší. A ty už jód do modra nezbarví.
Experiment, při kterém si dokážeme, že lidský pot je slaný. Důkaz je proveden pomocí srážecí reakce se stříbrnými ionty. Při reakci vzniká bílá sraženina.
Do třech zavařovacích sklenic vpravíme postupně: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý, připravený reakcí octa a kypřicího prášku. Sklenice uzavřeme a dáme na celý den na slunce. Porovnáním změřených teplot ve sklenicích s jednotlivými plyny zjistíme, že nejvyšší teplota je ve sklenici s oxidem uhličitým. Molekuly oxidu uhličitého pohlcují infračervené záření ze slunečního světla a ohřívají okolní prostředí. To je důkazem přispívání oxidu uhličitého ke vzniku skleníkového efektu.
Chcete žákům ukázat efektní pokusy v chemii? Michael se svými pomocníky předvede řadu experimentů známých pod svými triviálními názvy, jako je například sloní pasta, chemická sopka nebo tajné písmo. Zajímavé jsou i pokusy s kapalným dusíkem, flavinovým indikátorem ze zelí a řada dalších.
Co se stane, když do baňky s vodou hodíme kus karbidu vápenatého? Při reakci vzniká hydroxid vápenatý a acetylen, který po zapálení prudce hoří.
Oheň je opravdu krásný, vědecky ho ale můžeme popsat jako viditelnou oblast hořících plynů nebo par. Michael nás provede bezpečnými experimenty, které můžeme provést s prostou hořící svíčkou. A vysvětlí nám, jak vlastně svíčka funguje a jaká je stavba plamene.
14 023
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.