05:15
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Vyprávění o vzniku světa podle starých řeckých bájí a pověstí: stvoření země, bohů i člověka.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Vyprávění zachycuje antický mýtus o hrdinovi Odysseovi a jeho desetileté cestě z dobyté Tróje na jeho rodný ostrov Ithaku.
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
Literární vědec Jiří Koten vysvětluje, proč je Milan Kundera pro mnohé literární kritiky kontroverzním spisovatelem, ale také, co jeho tvorbě vysloužilo výsadní postavení nejen v české literatuře.
Výjimečný spisovatel, milovník umění, filozofie, literatury i složitá osobnost, to byl Bohumil Hrabal. Jeho život byl výrazně spojen s několika místy: Brnem, Nymburkem, Kerskem, Kladnem a Prahou. Nejen o Hrabalově vztahu ke konkrétním místům, která se otiskla také do jeho díla, hovoří spisovatelovi přátelé.
Pocestný je jedna z básní ze sbírky Ohlas písní českých, napsané českým básníkem Františkem Ladislavem Čelakovským. Popisuje strastiplnou pouť životem, která může být pro někoho těžší a pro někoho snadnější. Verše můžete znát jako píseň z pohádky „Obušku, z pytle ven!“.
Ve vybrané pasáži z dokumentárního cyklu Portréty vypráví básník Zeno Kaprál o své tvůrčí a životní dráze, o vydaných knihách (dokument byl natočen roku 2018) i o tom, proč se pouští do psaní dětské poezie. V závěru pasáže recituje jeho syn Filip Kaprál jednu z otcových dětských básní.
Pojďme se společně podívat na život a dílo významné české spisovatelky Boženy Němcové, která vyrůstala na panství v Ratibořicích. Sepsala a upravila mnoho národních pohádek, které si pamatovala z dětství a které pak sama vyprávěla svým čtyřem dětem. Patří k nim i princ Bajaja nebo O Smolíčkovi. Bojovala neúnavně za práva žen. Neměla jednoduchý život a zemřela v pouhých 41 letech, přesto se zařadila mezi velikány české literatury.
Falstaff je jedna z Shakespearových ikonických postav, prototyp prostopážníka. Shakespearolog Martin Hilský hovoří o této postavě z díla Jindřich IV., dotýká se přitom interpretace celé hry. Pasáž obsahuje ukázky z inscenace dramatu Jindřich IV. v podání Moravského divadla v Olomouci.
Chytrá a krásná Athéňanka Lysistrata se smluví s ženami z dalších řeckých měst, zvláště pak se Sparťankou Lampito, že dokud nezavládne mezi muži mír, bude pro ně veškerá ženská náklonnost, zvláště ta erotická, zcela nedostupná. Nové a odvážné pojetí Aristofanovy komedie Lysistrata je představeno souborem Mahenovy činohry v režii Martina Čičváka.
Za překlad románu německé spisovatelky Herty Müllerové Rozhoupaný dech byla spisovatelka, literární historička, scénáristka, překladatelka německých děl a dramaturgyně Radka Denemarková v roce 2011 nominována na literární ocenění Magnesia Litera. O čem autorčin román vypráví, prozradí herečka Aňa Geislerová.
Knižní svět tentokrát představuje novelu ruského autora Vladimíra Sorokina. O motivech novely v některých ohledech navazující na velikány ruské literatury, jakými byli Tolstoj nebo Bulgakov, hovoří překladatel Libor Dvořák, který zároveň hodnotí Sorokinovo spisovatelské nadání. Mluví i o tom, co v Rusku i dnes přeneseně znamená pojem vánice.
10 643
522
2 954
988
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.