02:23
Miroslav Vladyka nás bere na cestu Prahou po stopách Franze Kafky. Dozvídáme se nejen informace z autorova života, například ty o jeho vztahu k otci či práci, ale také se podíváme na některé pražské historické a kulturní památky. Po dítěti, které se bálo vlastního dechu, je dnes pojmenované kdeco. Jaký ale skutečně Franz Kafka byl? Tak to už máme dnes jen malou šanci zjistit. Jak to ale dnes vypadá na Staroměstském náměstí? A jak to bylo v minulosti?
Milena Jesenská byla energická, citlivá a dobrosrdečná žena. Od dětství ráda psala a chtěla pomáhat druhým. Poslechněte si její vyprávění o tom, jak se stala uznávanou novinářkou a překladatelkou. Věděli jste, že právě ona přeložila do češtiny dílo spisovatele Franze Kafky? Bojovala i proti komunismu a nacismu a byla vězněna v koncentračním táboře. Za statečnost získala významná ocenění. To všechno se dozvíte v animovaném snímku.
Video pojednává o faktu, že jsme si Franze Kafku utvořili k obrazu svému. Vzhled i povaha Franze Kafky byla postupně přizpůsobena, aby vše zapadalo do mýtu o Kafkovi. Víme, jaký doopravdy byl? A jak doopravdy vypadal?
Divadlo Petra Bezruče v Ostravě uvedlo na scénu Proces Franze Kafky. Režisér Jan Holec při přípravě představení využil i multimediální prvky. Podívejte se, proč se uchýlil k tomuto přístupu.
V pasáži z druhého dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se prostřednictvím postavy Františka Věka, jehož studia jsou spjata s katolickým klášterem, ocitneme v bohatě zásobené knihovně, kde se nacházela také vitrína se zakázanými knihami.
Píseň s textem českého básníka Jiřího Ortena a hudbou Vladimíra Mišíka Život se objevuje na albu Karla Černocha Srdce z plíšku z roku 1980. Poslechnout si ji můžeme také v pořadu Písně českých básníků.
Literární vědec Jiří Brabec se zamýšlí nad rozdílným přístupem ke čtení Kunderova Žertu v době jeho vydání a dnes. V následné diskusi zazní úvaha o možnosti Milana Kundery psát pod pseudonymem.
Historičky Magdalena Pokorná a Pavla Vošahlíková, literární historik Milan Horký a etnografka Markéta Palowská debatují o tom, jakému čtenáři je určena Babička, kdo by ji měl číst a čím může toto dílo oslovit dnešní čtenáře. Patří do rukou dnešním dětem? Je toto dílo překonaným kýčem? Zmíněn je také příběh Adolfa Kašpara, který se proslavil jako autor ilustrací prvního vydání Babičky v roce 1903.
Česká překladatelka a hungaristka Dana Gálová byla v roce 2009 nominována na cenu Magnesia Litera za překlad díla Deníky, které napsal maďarský autor Sándor Márai.
Vyprávění zachycuje antický mýtus o hrdinovi Odysseovi a jeho desetileté cestě z dobyté Tróje na jeho rodný ostrov Ithaku.
V pasáži popisuje překladatel Jan Kantůrek specifika překladu díla Úžasná Zeměplocha Terryho Pratchetta.
Moderní stavba v Brně vila Tugendhat jako metafora pro otevřené nitro člověka. Román Skleněný pokoj, nominovaný na nejprestižnější britskou literární cenu Man Booker Prize, adaptoval pro jeviště režisér Stanislav Moša, a tak mohl na prknech Městského divadla Brno ožít tragický příběh majitelů slavné vily.
13 594
866
4 823
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.